Oponenti se obávají deformace vzdělávací soustavy a srovnávání dětí do jedné „lajny".

„Musíme změnit financování regionálního školství, systém, kdy se výše prostředků odvíjí z počtu žáků, je zastaralý," říká ministr.

Touto změnou, kterou si přejí i ředitelé základních 
a středních škol a jejich zřizovatelé, Marcel Chládek podmiňuje i zavedení novinky, s níž přišel před několika dny. Jde o zavedení jednotných přijímacích zkoušek na středoškolské obory s maturitou.

„Na ty se dnes dostane až 75 procent dětí z populačního ročníku, tedy prakticky všichni, kteří se přihlásí. Mnozí z nich dokonce bez přijímací zkoušky," argumentuje Marcel Chládek.

Jednotné přijímačky by se měly konat z českého a cizího jazyka a matematiky. Výhodou centrálních elektronických zadání, která by vycházela z pilotního testování znalostí žáků 9. tříd, by bylo, že by je školy měly zdarma.

Unifikované testy

V současnosti osm krajů, kde probíhají povinné přijímací zkoušky, buď využívá testy soukromé vzdělávací společnosti SCIO, nebo vlastních úloh. Oponenti poukazují především na to, že ve školách není dost počítačů, aby mohli například uchazeči 
o osmileté studium naráz dělat testy. Odborníci ze společnosti EDUin zase tvrdí, že soustředění na unifikované testy bude deformovat vzdělávací soustavu a odsune do pozadí tzv. měkké kompetence, na něž by se měl klást stále větší důraz. Jde o schopnost analytického myšlení, porozumění textu, prezentace nosných myšlenek atd.

„Je nutné otevřít debatu o tom, jestli má být první zkouškou až maturita. Centrální testy jsou nástroj, který může tento stav pomoci zlepšit," říká ministr. Oporu má ve školských odborech, které jeho záměr schvalují. Pro všechny školy s maturitou, i pro soukromé, církevní a pro víceletá gymnázia, požadujeme jednotnou, státem organizovanou přijímací zkoušku konanou v jednom termínu, shodli se nedávno odboráři na republikovém výboru profesní sekce středních škol.

Sjednocení úrovně žáků

„Potřeba jednotné přijímací zkoušky vznikla ze snahy celostátně sjednotit úroveň žáků přijímaných na střední školy. Podle toho, jaký počet bodů by žák v této zkoušce získal, by se poté mělo odvozovat, na jakou střední školu či učiliště by dosáhl. Tento princip by ovšem neměl školy omezovat v tom, aby si určily své další požadavky na budoucí studenty v přijímacím řízení," uvedl předseda školských odborů František Dobšík.

Chládkův nápad naopak kritizuje odborný mluvčí ODS pro oblast školství Václav Klaus ml. Podle něj jde o nepřípustné direktivní srovnávání dětí do jedné „lajny".

Tuto změnu ministr Chládek do aktuální novely školského zákona určitě nezařadí. Zato má zavést registr pedagogických pracovníků, který by platil od 1. ledna 2016. Z těchto údajů bude možné zjistit počet pedagogů, jejich kvalifikaci, ale i věkové složení pedagogického sboru 
v jednotlivých školách.

Ještě dříve, konkrétně od 1. září 2015, by měla novela zpřístupnit přípravné třídy základních škol všem dětem. Do nich bude nově možné zařadit i dítě bez sociálního znevýhodnění. Předloha, která nyní směřuje do připomínkového řízení, chce obnovit jmenování ředitelů veřejných škol do pracovního poměru na dobu neurčitou. Zřizovatel ovšem bude moci po šesti letech ve funkci vyhlásit konkurz na ředitelské místo. Novela také umožní zakotvení státních zkoušek z těsnopisu, psaní na klávesnici a zpracování textu na počítači.
„Již se nesmí opakovat situace, že tato zkouška, kterou ročně skládají desítky tisíc studentů, bude prakticky 
k ničemu, protože ze zákona nedopatřením vypadla," říká ministr školství Chládek, který v minulosti na toto riziko upozornil.

Pedagogy jistě potěší fakt, že školy získají prostředky na mzdy pro školní psychology 
a speciální pedagogy ve výši 50 milionů korun. Částka bude rozdělena na jednotlivé kraje podle počtu žáků na základních školách.