Temně fialový či namodralý brouk majka rodu Meloe je skutečně nejjedovatějším broukem v České republice, jed majka vypouští jako obranný mechanismus. „Při výraznějším podráždění totiž vytlačí z kloubů končetin k obraně kapičky své hemolymfy, tělní tekutiny s obsahem kantaridinu,“ vysvětlil ekolog Libor Marčan.

Kantaridin je terpenoidní jed a při kontaktu s kůží nebo sliznicí vyvolává vodnaté puchýře. To ale většinou podle odborníků platí hlavně u alergiků a lidí s citlivou kůží. Pro ostatní je riziko malé, o čemž svědčí i jejich vlastní zkušenosti, kdy majky zkoumají. „Když si s potřísněnýma rukama lidé nebudou mnout oči, tak jim nic majka neudělá,“ ubezpečil entomolog z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Kamil Holý.

Majky v ohrožení vylučují silný jed v kapičkách. Pro smrtelnou otravu by je však člověk musel pozřít:

Pokud majku najdete ve volné přírodě, prostě stačí, když si jí nebudete všímat. Když nález proběhne na vaší zahradě, paradoxně je to spíš důvod k radosti. „Tito krásní, nápadní brouci indikují ze zoologického hlediska kvalitní lokalitu,“ potvrdil Holý. Pokud se vám majka na zahradě přeci jen nepozdává, je možné ji v rukavici přenést jinam. Po případném kontaktu si ruce pečlivě umyjte mýdlem.

Podle entomologů se lidé kvůli majce zbytečně plaší a brouky dokonce zabíjejí. To je ale nejen úplně zbytečné, ale doslova trestné. Zástupce rodu majka řadí vyhláška 395/1992 Sbírky mezi zvláště chráněné živočichy.

Jak vypadá majka fialová:

close Majka fialová info Zdroj: Martin Hodouš zoom_in Majka fialová

Mýdlo léčilo, nápoj lásky zabíjel

A proč je tedy majka takový strašák? Kromě lidské touhy po senzaci je za tím i zkušenost z minulých století. Kantaridin je totiž látka, která je známá lidem už od starověku a využívala se jako jed i léčivo. Údajně měla z těla vytáhnout hnis i hluboko z podkoží, lékárníci rakousko-uherského mocnářství ji využívali i třeba při léčbě lupusu a vyráběli z ní mýdlo. Mezi lékem a jedem je ale vždy tenká hranice.

Kantaridin sloužil i jako afrodiziakum. V tomto případě nešlo o kožní podání, ale ústní. Majkovití brouci se rozemílali na prášek, který se v této formě nebo v nápojích konzumoval. Připomíná vám to slavné španělské mušky? Trefili jste se, přesně o ně šlo. Sexuální dobrodružství končívala i neslavně, protože odhadnout správné množství látky bylo obtížné.

| Video: Youtube

Francouzský královský chirurg Ambrois Paré (1510 – 1590) si do svých spisů měl zaznamenat příběh o nevěstce, která podala španělské mušky svému milenci. „Za tím účelem, aby byl schopnější k výkonům lásky. Vzbudila u něho takové bolestivé ztopoření, že krev mu tekla údem a řití, až z toho umřel,“ parafrázoval chirurgovy zápisky Auguste Debay v přírodopisném svazku Muž a žena z roku 1900.

Podání nápoje dostalo do oplétaček s policií také slavného Markýze De Sade, po podání mušek jeho rukou mělo zemřít několik prostitutek.

Pozor na parazity v posteli. Neustálé kýchání může být i reakcí na kolonie roztočů žijící ve vaší domácnosti:

Pojídání majek proto může být teoreticky skutečně nebezpečné a může končit smrtí. Majka v tomto případě není jediným toxickým nebezpečím a neliší se v tom třeba od slunéček nebo mandelinek bramborových. Šance, že pozřete omylem tyto druhy a navíc i v takové dávce, aby vás připravily o život, je skoro nulové.

Pokud ale chcete ochutnat hmyz, je možné otestovat jiné druhy, které jsou naprosto bezpečné a tělu prospějí. Třeba moučné červy nebo cvrčky. „Hmyz je dobrým zdrojem bílkovin, vlákniny a mastných kyselin,“ popsal před časem pro Deník Lukáš Bureš, entomolog ze společnosti Grig, která vyvíjí hmyzí suplementy.

Toxický hmyz v Česku

V hemolymfě těmto druhům kolují toxické látky. Při pozření nebo při kontaktu s kůží vzniká možné riziko:

  • Puchýřník lékařský (Lytta vesicatoria)
  • Majka fialová (Meloe violaceu)
  • Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata)
  • Bekyně zlatořitná (Euproctis chrysorrhoea)
  • Slunéčko východní (Harmonia axyridis) – invazní druh
  • Prskavec větší (Brachinus crepitans )
  • Drabčík břehový (Paederus littoralis)
  • Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata)

Fotogalerie: Jedovatí brouci v Česku