Na včerejší konferenci Digitalizace ekonomiky a společnosti, která se uskutečnila v Senátu, zazněla pozoruhodná data. 

Šéf odboru e-Governmentu ministerstva vnitra Roman Vrba uvedl, že když sem před dvěma roky nastoupil, sahaly resty v digitální oblasti až do roku 2009 a v investičním šuplíku nebyla ani koruna. Možná i to je důvod, proč v současnosti využívá elektronických služeb státu jen 12 procent Čechů, 37 procent navštívilo nějaký web veřejné správy a 17 procent použilo e--mailovou komunikaci s úřady. „Je nesmyslné se domnívat, že vstřícnosti a úspory dosáhneme tím, že papírové formuláře nahradíme elektronickými, naše motto naopak zní Neobtěžovat občana ani elektronicky. Smysl veškerých změn je, aby agendy byly funkční, mluvily mezi sebou a lidi nebuzerovaly,“ uvedl Vrba.

Přiznal také, že stát musí promyšleně komunikovat s různými skupinami obyvatel. „Mladí jsou zvyklí na mobilní aplikace, střední generace na webové portály, nejstarší na osobní styk s úřady, to musíme respektovat,“ míní netradiční úředník Vrba, který pozoruhodně vyřešil personální obsazení odboru. Najal totiž historiky, kteří těžko shánějí práci ve své profesi, ale jsou výbornými analytiky, jen místo minulosti se  teď soustředí na budoucnost.  

ŠKOLSTVÍ NA DNĚ

Nejdramatičtější informace účastníkům sdělil Ondřej Neumajer z ministerstva školství. Tlumočil totiž závěry nedávné zprávy České školní inspekce, která říká, že koncepce digitálního vzdělávání je neefektivní, počítače jsou zastaralé a personální zajištění nedostatečné.

Inspekce stanovila jakýsi standard digitalizace, který tvoří pět prvků, například vlastní správce sítě, PC pro každého druhého učitele, počítače ve třídách mladší sedmi let. Tento minimalistický  požadavek splňuje jen pětina středních škol, deset procent velkých a pět malých základních škol. A to ještě není řeč o obsahu výuky, která se s výzvami digitální doby vlastně míjí. Kolik učitelů například pracuje s pojmy, jako jsou kryptoměna, youtuber, elektronický podpis? Rámcové vzdělávací programy vznikly v roce 2004 a na úprk v digitální oblasti reagují skoupě.

SOCIÁLNÍ ROZMĚR

Všichni přítomní se shodovali, že elektronizace, Průmysl 4.0, umělá inteligence, robotizace a další převratné změny mají sociální rozměr. „Díky mobilům a internetu se proměňují rozvojové země, do našich měst pronikla sdílená ekonomika, kybernetická bezpečnost je tématem dne. To vše vyžaduje legislativní reakci a přípravu na proměny pracovního trhu, z nichž budou mizet profese založené na rutinních činnostech,“ uvedl odborný garant konference Jaromír Veber. 

Diskusi obohatila i pražská primátorka Adriana Krnáčová, která představila koncept kreativního města. Zdaleka v něm nejde jen o chytré lavičky nebo koše, ale především o udržitelnost života ve velkoměstě, výstavbu energeticky šetrných budov a účelné využívání obrovských objemů dat tak, aby sloužila kvalitnímu plánování i krizovým situacím. Není náhoda, že právě Praha v projektu virtualizace  spolupracuje s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT, který je lídrem na poli využívání nových technologií.