Velké změny se nečekají. Školy zajímavé metody zařazovaly už dříve

„Program máme samozřejmě připravený, ale nečekám od něj nějaké zázraky. My už totiž prvky alternativního vyučování zařazujeme dávno. Každoročně máme i několik projektových dnů. Tradiční je například Den země či projekt nazvaný Poznej se mimo školu. Ten je zaměřen na poznání a stmelení kolektivu, tam kde se mění třídní učitel,“ vysvětluje ředitel Základní školy Kunžak Václav Popela.

Nové pojetí

Zdejší škola se také zaměřuje na ekologickou výchovu a díky úsilí všech žáků a zaměstnanců školy se jí podařilo dosáhnou až na významné ocenění – titul Ekoškola. Právě při celoroční práci na si žáci mohli vyzkoušet skupinovou práci při dílčích projektech, propojení různých vyučovacích předmětů či se při exkurzích seznámit s realitou. A právě i takovýto přístup se dá od nové koncepce očekávat.

Zkušenosti malé školy

Podobně jako v Kunžaku to funguje i na malotřídní škole v Jarošově nad Nežárkou. „U nás s příchodem školního vzdělávacího programu nic nezmění. Myslím, že malotřídka je vhodná právě pro skupinovou práci. Starší děti například ze 4. třídy se naučí pomáhat druháčkům. Navíc je výhoda, že učitel je celé dopoledne ve své třídě a vhodně si může předměty propojit. V tomto směru to bude spíš znamenat změnu pro velké školy a zejména pak druhý stupeň,“ řekla ředitelka Základní a mateřské školy v Jarošově nad Nežárkou Martina Plášilová.
Někde však přínos nového programu vidí ne tolik v možnosti uplatňovat alternativní metody, ale spíše ve získávání klíčových kompetencí, tedy například umět jednat s lidmi, či si osvojit umění učit se a podobně.
„Na programu jsme pracovali dva roky. Zvolili jsme cestu takovou, aby na přípravě pracovali všichni učitelé. Největší změnou a přínosem bude právě směřování k získávání klíčových kompetencí,“ uvádí ředitel Základní školy Na Sadech v Třeboni Jiří Pletka.