Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jídlo pro těžce nemocné zaplatí pojišťovny

Praha - Čtyři měsíce se lidé závislí na zvláštní výživě báli, že budou kvůli novince doplácet statisíce.

28.12.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK / Matej Slávik

Lidé s metabolickými poruchami nebo pacienti, kteří musí přijímat výživu sondou, si mohou oddychnout.

Proč? Od 1. dubna příštího roku si totiž zaplatíme z vlastní kapsy léčivé přípravky, které jde koupit s předpisem i bez něj. Do této kategorie však měly podle zákona spadat i potraviny pro zvláštní lékařské účely, bez kterých se někteří lidé neobejdou. Taková změna by pro ně však znamenala zaplatit až stovky tisíc korun ročně navíc.

Po čtyřech měsících nejistoty, zda pacienty stát nechá na holičkách a speciální stravu je přinutí zaplatit si z vlastní kapsy, ministerstvo zdravotnictví zařídilo nápravu. A tak i po 1. dubnu budou na výživu přispívat pojišťovny.

Drink za stokorunu

O jaké potraviny se přesně jedná? „Tuto výživu lze koupit pouze v lékárně. Jde například o směsi, kde chybí konkrétní aminokyseliny, které pacienti neumí přijímat, nebo potraviny pro ty, kdo nemohou polykat stravu. Jsou tedy tekuté a podávají se do sond zavedených do žaludku,” vysvětluje František Novák, lékař ze Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče, který s ministerstvem o úhradách potravin vyjednával.

Celoživotně jsou na této výživě závislí lidé s dědičnými metabolickými poruchami. Nejčastější z nich je fenylketonurie, která postiženým znemožňuje trávit bílkoviny. Bez obav tak mohou jíst kromě speciálních potravin jen med, džem či máslo, jinak si musí i kousky ovoce a zeleniny přesně odvážit. Jakékoliv maso, vejce nebo běžné pečivo mají zapovězené úplně. Pokud by si tito lidé museli zaplatit speciální výživu ze svého, stálo by je to 100 až 350 tisíc korun ročně.

„Změna by se však nedotkla pouze pacientů se vzácnými nemocemi, ale i těch, kteří se v určité fázi nemoci dostanou do situace, kdy nemohou přijímat potravu klasickým způsobem a musí využívat nutriční pitíčka nebo mají žaludeční sondu. To se může stát každému z nás,” upozorňuje Michaela Filipová, šéfka Platformy zdravotních pojištěnců.

Například při diabetickém střevním zánětu, kdy má pacient kromě léků nařízen i střevní klid, zůstává odkázán na nutriční drinky. Jeden stojí bez příspěvků pojišťovny sto korun. Nyní si pacient zaplatí za měsíc zhruba tisíc korun, kdyby si však měl péči hradit zcela ze svého, byla by suma mnohonásobně vyšší.

Čeští pacienti však zdaleka nemají vyhráno. Obdobná situace jako v uplynulých čtyřech měsících už totiž dříve několikrát nastala. A není vyloučeno, že nastane znovu. „Dokud se u nás dělají změny, kdy v rámci druhého čtení lze zákon kýmkoliv modifikovat, může se situace opakovat,” varuje František Novák. Právě takovým způsobem totiž koncem srpna na návrh poslance Marka Šnajdra (ODS) změna prošla sněmovnou.

Kolik Čechů má metabolickou poruchu

V současné době rozeznáváme více než 850 metabolických poruch a onemocnění, z nichž léčitelných nebo ovlivnitelných dietou je přibližně 100.

V Česku se ročně narodí kolem tisíce dětí s dědičnou metabolickou poruchou. Nejčastější takovou poruchou je fenylketonurie, kterou u nás trpí asi 400 pacientů.

Co je to fenylketonurie?

Fenylketonurikům chybí enzym, který štěpí aminokyselinu fenylalanin. Ta je přitom obsažena v rostlinných i živočišných organizmech. Pokud se v těle aminokyselina hromadí, hrozí poškození nervové soustavy a s ním mentální postižení a demence.

Pacienti s fenylketonurií proto musí ze stravy vynechat potraviny obsahující bílkoviny – například maso, mléko nebo obilniny a luštěniny. Zdroj: NS PKÚ, SKVIMP

Autor: Martin Jůzek

28.12.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kateřina Perknerová.
22

Komentář Kateřiny Perknerové: Masarykovi následovníci. Proč by ne?

Miroslav Sládek v létě 2016 v Ústí nad Labem
1

V Chomutově zatkli republikána Sládka. Kvůli nepovolené kampani

Jan Kysela: Češi si vyloženě mnou ruce, když se někdo vymkne

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Včera a dnes rozhodujeme o složení sněmovny, potažmo vlády. Za necelé tři měsíce si zvolíme prezidenta. Jaký vliv to bude mít na český ústavní pořádek a mělo by dojít k úpravě základního zákona České republiky? O tom Deník mluvil s ústavním právníkem, profesorem Janem Kyselou.

DOTYK.CZ

Tak teď toho mám dost – a rozpoutala nenásilnou vězeňskou vzpouru

Ve spolupráci s neziskovou organizací Post Bellum přinášíme vzpomínky pamětníků komunistické zvůle. Dnešní příběh věnujeme příběhu Heleny Kučerové, která osmnácti let pobyla na svobodě pouhých pět let, více než 13 jich strávila v komunistických kriminálech. 

Barák na odstřel kvůli nájemníkům a očekávaná vražda: nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pátek 20. října 2017.

ANKETA MEZI LÍDRY: Co přejí ke 100. narozeninám republiky...

Než vhodíme lístek do volební urny, zvažujeme, co nám ta „naše“ strana a její lídr přinesou. Nižší daně, kvalitní veřejné služby, vyšší důchody, špičkové vzdělání pro děti, aktivní roli v Evropské unii – záleží na osobních preferencích. Pak také vybíráme podle toho, nakolik jsou kandidáti důvěryhodní, co už v politice dokázali, kolik slibů splnili, jak se umějí za své vize poprat doma i za hranicemi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení