V rozhovoru pro Deník uvedl: „Elementárním předpokladem řízení zdravých veřejných financí je, že by se ve společnosti měl neustále tvořit, obnovovat a aktualizovat konsensus o tom, jakou míru přerozdělování si přejeme mít. Zda chceme na veřejné školství vydávat ze státního rozpočtu více či méně prostředků, totéž na zdravotnictví, důchodový systém, vědu nebo armádu. Když si toto ujasníme, musí vláda zajistit dostatečné příjmy, tedy daně. Stát žádné jiné příjmy nemá. Jde jen o strukturu výběru, bude-li plošný nebo větší od bohatých lidí či firem, z majetku, z ekonomické činnosti, od zaměstnanců. Tato diskuse se ale vede minimálně.“

Vládní terapie nezasahuje cíl

Za největší chybu považuje, že vláda nedbala na doporučení většiny ekonomů a nepokusila se zacelit stomiliardovou díru, která vznikla zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmu fyzických osob.

„Opozice bohužel nenabízí žádnou alternativu, protože v roce 2020 byla součástí tohoto chybného kroku (snížení daní podpořily ODS, ANO a SPD – pozn. red.), koneckonců inicioval ho ve sněmovně poslanec Babiš. Současná terapie tedy měla směřovat k napravení tehdejšího špatného rozhodnutí. Ale zaplať pánbůh aspoň za to, že se balíčkem prolomilo patnáctileté tabu ohledně daně z nemovitosti, která se konečně zvýšila. Stejně jako odvody OSVČ, byť tam to šlo nahoru málo. Správně se zvedly i daně právnických osob o dvě procenta,“ míní Rusnok.

Co čeká tuzemskou politickou scénu v roce 2024? Více v textu:

Český premiér Petr Fiala
Politická scéna 2024 aneb Fialův rok naděje: Důchodová reforma i eurovolby

Připouští zároveň, že vláda se nepouští do zásadnějších řezů. „Mají strach jít do větších reforem, které by teoreticky rádi udělali, ale převažuje u nich strach, že kdyby do nich šli, politická cena by byla příliš vysoká. A smlsla by si na nich opozice, která je velmi agresivní. Výsledkem může být, že voliče stejně naštvou, ty své proto, že toho dělají málo, a ostatní stejně nezískají, neboť dělají aspoň něco. Zůstane tedy toho po nich poskrovnu a ještě prohrají.“

Přijetí eura má logiku

Jiří Rusnok se v interview obsáhle zabývá otázkou, kterou rozvířil prezident Petr Pavel, tedy přijetím eura. „V zásadě sdílím jeho názor. Už před mnoha lety jsem říkal, že potřebujeme takovou měnu, jakou má Německo. Je pravda, že zhruba před deseti lety nebylo úplně jasné, zda Německo bude mít dlouhodobě euro, ale teď už to vypadá, že z mnoha důvodů ano. Proto i my bychom měli spět k naplnění smluvního závazku vůči sobě i Evropské unii. Logiku to má,“ konstatoval.

Kdy podle Jiřího Rusnoka Česká republika vstoupí do eurozóny a zlepší se finanční situace i nálada obyvatelstva v roce 2024? Dočtete se v prvním letošním rozhovoru v pátečním tištěném Deníku.