Podle zástupkyně ředitele Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici Vlasty Ondrušové, která se jednání konaného od 22. do 29. listopadu na indonéském Bali zúčastní jako delegátka, má Jízda králů šanci uspět.

"Naději skutečně má. Mimo jiné proto, že její nominace byla posvěcena odbornou komisí a navíc formální odborné zpracování nominace bylo označeno spolu s dalšími sedmi nominacemi z různých zemí světa jako vynikající," uvedla pro MfD Ondrušová.

Známá lidová tradice Jízda králů se koná v Hluku, Kunovicích, Vlčnově a Skoronicích na Slovácku. O zapsání na seznam světového dědictví usiluje už několik let. Podle organizátorů jízd by zapsání do seznamu bylo především odměnou pro místní komunity lidí, kteří o Jízdu králů pečují a předávají ji na další generace. Zápis do seznamu by mohl napomoci i zvýšení turistického ruchu v této oblasti.

Tradice ze Slovácka

V případě úspěchu by se na seznamu objevila už druhá tradice ze Slovácka, první byl mužský lidový tanec verbuňk, který na seznamu UNESCO figuruje od roku 2005.

Nominaci podporují zlínští krajští radní i ministerstvo kultury. Jednání na Bali se zúčastní zástupce ministerského odboru Michal Beneš. Návrhu na nominaci Jízdy králů do seznamu UNESCO předcházelo její zapsání do Seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky v květnu 2009.

Podle starosty Vlčnova Jana Pijáčka má Jízda králů dvě roviny. "Jednou z nich je ta viditelná, což jsou ty krásné kroje a ozdobení koně. Druhou je prvek iniciačního obřadu, v němž spočívá největší hodnota Jízdy králů. Iniciační obřad v tomto charakteru již jinde v Česku a zřejmě i v Evropě neexistuje," řekl před časem starosta.

Jízda králů má původ už v pohanské době. Mladí chlapci spolu tehdy soupeřili při vyhánění dobytka a nejlepší z nich se stal králem. Druhý původ tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se prý do ženského kroje a do úst si vložil růži.