Nejde jen o osmnáct nových mužů a žen v taláru pro pražské soudy v tomto roce, ale o dalších 36 pro ten další. S nimi původně v rozhodnutí o systemizaci počítala i šéfka resortu spravedlnosti Marie Benešová. Stejně jako předsedkyně Městského soudu v Praze Jaroslava Pokorná měla při výhledu do budoucna za to, že jde o počet, který zajistí, aby se kauzy vyřizovaly bez průtahů.

Nová pravidla

Po hospitalizaci prezidenta Miloše Zemana, bez jehož podpisu nemůže být padesát soudců jmenováno, ale Benešová změnila názor. V Parlamentních listech uvedla, že když v dohledné době dekrety nepřevezmou, „justice určitě neklekne“. S tím Pokorná nesouhlasí. Na Nový rok totiž nabude účinnosti novela zákona o soudcích, která stanovuje jiná pravidla jejich výběru. Pokud nedojde ke jmenování soudců do letošního Silvestra, všichni kandidáti pro Městský soud v Praze budou muset projít novou procedurou. „Než se dostaneme ke jmenovací etapě pro rok 2022, uplyne řada měsíců, takže toto vakuum bude pro pražskou justici obrovský problém,“ řekla Deníku Pokorná.

Prezident Miloš Zeman odevzdal 8. října 2021 hlas ve sněmovních volbách na zámku v Lánech.
Zeman omilostnil „vážně nemocného" muže. Ten bez problémů dál podniká

Výběrová řízení z řad justičních kandidátů je podle ní běh na dlouhou trať a navíc ministerstvo spravedlnosti zatím nemá zpracovanou prováděcí vyhlášku k soudcovskému zákonu a nedokončilo metodiku testování. To vše může hodit do justičního soukolí hrst písku.

Marie Benešová řekla, že po letošní várce pěti desítek soudců už nemá v úmyslu další navrhovat, neboť „soudců je v České republice dost a ubývá jim agenda, zejména na trestním úseku, kde se už téměř všechno řeší dohodou o vině a trestu, tedy prakticky od stolu, do jednacích síní se moc nechodí“.

Dohody o vině a trestu

Podle statistiky ministerstva spravedlnosti dohod o vině a trestu skutečně výrazně přibývá. Zatímco v roce 2012 jich soudy schválily sedm, loni 359 a za letošních devět měsíců už 1148. Loňská novela zákona zjednodušila podmínky pro jejich uzavírání. Do té doby nebylo možné je využít u zvláště závažných zločinů. V posledních dvou letech žalobci navrhli tento institut v sedmi případech s trestní sazbou deset až osmnáct let, jednou u sazby patnáct až dvacet let. „Podporuji státní zástupce v jejich snahách uzavírat dohody o vině a trestu. Je nutné, aby tento postup byl preferován zejména v přípravném řízení, a to na jeho počátku, čímž se výrazně zkrátí a zrychlí celé trestní řízení. K soudům by se tak měly dostávat pouze případy složité, závažné a důkazně komplikované, v nichž se obviněný ke své vině nepřizná,“ sdělil Deníku nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s premiérem Andrejem Babišem.
Skryté riziko. Miliardy z Bruselu oživí ekonomiku. Mohou ale oslabit demokracii

Aktuálně je asi nejznámější kauza daňových podvodů podnikatele íránského původu Shahrama Zadeha. Krajský soud v Brně souhlasil s dohodou o trestu v délce devíti let vězení a finanční sankci 17,5 milionu korun. „Je pravda, že covid a změna zákona, která přinesla institut dohody o vině a trestu, s sebou nese určité ponížení soudcovské práce na trestním úseku, ale nemá to tak zásadní vliv, jak tvrdí paní ministryně,“ míní Pokorná.

Podle ní je třeba přihlédnout k tomu, že okresním soudům přibyly komplikovanější kauzy, když došlo ke zvýšení hranice škody z pěti milionů korun na deset. „Kromě toho u okresních soudů na civilních a opatrovnických úsecích a u krajských soudů na obchodních, insolvenčních a správních práce přibývá a soudci budou chybět. To vše se negativně promítne do rychlosti řízení,“ argumentuje šéfka Městského soudu v Praze.