Na brněnském Mendlově náměstí bude slavného přírodovědce připomínat monument nazvaný Hrachovina. Stát tam má nejpozději do konce října. Autorem je Jaromír Gargulák. Aby pronikl do tajů Mendelem definovaných zákonů dědičnosti, pořídil si domů hrách, který po zasazení v jednotlivých etapách pěstování pozoroval. „Připadal jsem si jako dřív na základní škole, kdy sledujete, jak hrách roste, probouzí se k životu, a na základě toho jsem začal skicovat a modelovat stély. Mendel vycházel během svého křížení z barevnosti a tvarů semen a následně objevil i slavný poměr 9:3:3:1, který je dominantní i na mé plastice,“ svěřil se Gargulák.

Pamětní bankovka na počest Mendela

K jeho dvoustým narozeninám vznikla také pamětní bankovka s Mendelovou podobiznou a ilustrací augustiniánského kláštera. Má symbolickou hodnotu dvě stě korun, existuje jenom omezený počet dva a půl tisíce kusů. Lidé ji mohou zakoupit za necelých dva a půl tisíce korun.

Podle odborníků se stává ojediněle, aby byl vznik celého vědního oboru připisovaný konkrétnímu člověku. V roce 1865 to byl právě Mendel, kdo svým vědeckým dílem Pokusy s hybridy rostlin položil v Brně základy genetiky. ,„Je právem nazýván otcem genetiky a přirovnáván k takovým velikánům, jako byli Mikuláš Koperník, Charles Darwin, Albert Einstein a další," řekla profesorka genetiky Masarykovy univerzity Jiřina Relichová.

Málokdo ovlivnil současnou vědu více než Gregor Johann Mendel. Moravský přírodovědec německého původu zkoumal v polovině devatenáctého století na Starém Brně křížením hrachu základy dědičnosti. Výsledky jeho bádání položily základy genetiky, bez nichž by
Mendelův trpaslík, koncerty a sbírka zlozvyků. Brno uctí slavného genetika

Přestože Mendel pocházel z chudé rodiny, už od dětství se u něj projevovala velká touha po vzdělání. Pro další pokračování ve studiu, ale potřeboval peníze. Tuto existenční jistotu mu přinesl vstup do augustiniánského kláštera na Starém Brně, kde byl vysvěcený na kněze. Díky tomu Mendel dostal příležitost studovat fyziku a přírodopis ve Vídni.

Na obtížný pokus s křížením rostlin se pečlivě připravil. Dva roky chystal, prověřoval a vybíral vhodné odrůdy. „Vznášel hypotézy, které ověřoval velmi rozsáhlými pokusy a vše pečlivě zaznamenával a neopominul žádný detail. Ačkoli výsledky potvrzovaly jeho předpoklady, dělal další pokusy, které byly velmi rozsáhlé a trvaly i s přípravou materiálu deset let. Podle odhadů zhodnotil více než sedmadvacet tisíc rostlin," uvedla Relichová.

Introvert s malým okruhem přátel

Podle odborníků byl introvert, stýkal se jen s příbuznými a malým okruhem přátel. Za svého života zůstal nedoceněný, věhlasu dosáhl až po své smrti. „Mendelovy zásluhy jsou obrovské. Jsem ráda, že díky letošnímu výročí si ho takto připomene spousta lidí," řekla například Brňanka Iva Strejčková.

Mendel zemřel v jednašedesáti letech a je pohřbený v augustiniánské hrobce na Ústředním hřbitově v Brně. Rekviem v kostele dirigoval skladatel Leoš Janáček.

BARBORA VOZKOVÁ

GREGOR JOHANN MENDEL:

- Narodil se v roce 1822 v Hynčicích (dnešní část obce Vražné) v dnešním Moravskoslezském kraji.
- Studoval na gymnáziu v Opavě, poté nastoupil na Filozofickém učiliště olomoucké univerzity.
- V jednadvaceti letech přišel do augustinianského kláštera svatého Tomáše na Starém Brně, zde také přijal řeholní jméno Gregor.
- Od roku 1851 až do 1853 byl studentem fyziky a přírodopisu na univerzitě ve Vídni.
- Roku 1854 začaly jeho první pokusy s hrachem, o jedenáct let později o experimentu přednáší.
- V roce 1868 se stal opatem augustiniánského kláštera na Starém Brně.
- Na své pokusy v té době již nemá čas, věnuje se tak pouze svým zálibám - včelaření a meteorologii.
- 6. ledna 1884 umírá a je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.