Jak vzpomínáte na chvíle, kdy jste se stal prvňáčkem?
Velmi důležité pro rozvoj školáka je první až pátá třída. Tady se formuje další průběh vzdělávání. Vzpomínám proto s láskou na paní učitelku Horákovou, která nám byla jakousi náhradní matkou celých pět let. Díky ní jsem se do školy těšíval.

Jste spokojen s koncepcí našeho školství?
Dnešní školství trpí, bohužel, neustále vymýšlením nových koncepcí. Co nový ministr školství, a že jich bylo, to nová koncepce. Do toho moderní postupy implantované z EU. Například inkluze je určitě dobrá věc, ale její aplikace do našeho školství je nereálná. Jistě to někde funguje, ale ve většině našich tříd, které mají kolem pětadvaceti žáků, to v praxi není možné.

Často se píše o tom, že děti jsou dnes hůře zvládatelné než dříve. Souhlasíte s tím?
Ano. A jejich rodiče, to je taky dnes velký problém. Měli jsme na vysoké úrovni speciální školy pro děti s různým handicapem. Od tohoto systému vzdělávání se dnes ustupuje. Prý je to diskriminační. Každý aktivní učitel vám řekne, že ve třídě, kde jsou dvě až tři tyto děti plus jejich asistenti, mimochodem mizerně placení, je inkluze utopií. A další problémy. Střední a vysoké školy. Státní a soukromé. Každý si učí po svém. Inflace vysokoškolských titulů. Rušení učňovského školství. A tak dále. A řešení v nedohlednu. Díky tomu je úroveň našich žáků v evropském podprůměru. Jan Amos se v hrobě obrací!

Vystudoval jste češtinu a dějepis, které jste později také učil. Jistě i proto čtete výhradně literaturu faktu a zajímáte se o politiku. Určitě přemýšlíte i o naší budoucnosti. Jak dlouho nám vydrží mír a blahobyt?
Současná situace ve světě mě trochu děsí. Svět je přelidněný. Už je nás  kolem sedmi miliard. Napětí ve světě stoupá. Ohnisek možného konfliktu přibývá. Turecko, Írán, Afrika a další. Velké problémy čekám do budoucna s Indií, kde žije miliarda lidí. My zatím žijeme v míru. Važme si toho.

S kým a kde dnes vystupujete poté, co jste v roce 2018 přišel o svého celoživotního parťáka Josefa Mladého?
S Josefem Mladým jsme spolu vystupovali 37 let jako profesionální komici, potažmo baviči. Moc mi chybí. Dnes vystupuji převážně s Karlem Šípem s pořadem Minipárty, už 18 let. Zároveň hraji s kapelou Kozí bobky. A s Davidem Suchařípou, Pavlem Novým a dalšími herci v rámci litvínovského Docela velkého divadla účinkuji ve hře Hoří, má panenko.

Máte za sebou mnoho televizních silvestrů a nejrůznějších zábavných pořadů. Líbí se vám ta současná televizní zábava?
V televizní zábavě se objevuji už jen občas. Současná televizní zábava je postavena na jiných principech než dříve. Převažují kriminálky, pořady o vaření, soutěže zpěváků a občas nějaký komediální seriál. Tady se blýská na lepší časy, viz seriály Most!, Okresní přebor a další. Objevují se noví talentovaní komici a baviči praktikující takzvaný stand-up. Klasická estráda je zastaralý formát. Doba je dnes jinde. Přitvrdilo. Zábava se také pomalu, ale jistě přesouvá z televize na internet.