Jourová je z rozhodnutí Britů opustit evropskou osmadvacítku zklamaná, ale respektuje ho. "Není to dobrý den pro Evropu. Oslabuje nás to. Navíc v době, kdy by Evropa měla být co nejsilnější, protože máme řadu krizí," řekla ČTK Jourová.

Za klíčový faktor, který ovlivnil hlasování Britů, považuje Jourová nedávnou migrační krizi v Evropě. Podle ní ale řada Britů, často i z tábora přívrženců unie, nerozlišovala přistěhovalce z EU a z třetích zemí. "Pocit sounáležitosti s kontinentální Evropou u běžných občanů Británie asi nebyl tak silný," uvedla.

Online reportáž

Britové rozhodli o budoucnosti. Velké Británii řekli ne

Celá on-line reportáž ZDE

Podle ní je potřeba transformaci unie nastartovat co nejdříve i vzhledem k rozhodnutí britského premiéra Davida Camerona, že povede zemi jen do říjnové konference Konzervativní strany. Jourová se domnívá, že by EU s Británií měla i nadále pokračovat "v nějakém blízkém formátu", situaci vyřešit racionálně a s velkým vzájemným pochopením. "Budeme muset vyřešit režim vzájemného fungování, to bude zásadní faktor pro to, co bude dál - jak se režim nastaví, jak blízko si budeme, jak to bude propojené, jak moc si po tom všem budeme věřit," konstatovala Jourová.

Kritika Bruselu, která se po britském referendu od některých politiků ozvala, je podle Jourové často nespravedlivá. Současná Evropská komise, kterou vede Jean-Claude Juncker a v které Jourová zasedá, se podle eurokomisařky snaží nezahlcovat členské země změnami legislativy. "Snažíme se řešit jen velké společné věci, nedělat ty drobné legislativní změny, které mnohdy otravovaly lidi. Ctíme princip subsidiarity, hodně jsme se zlepšili v komunikaci s národními parlamenty. Je to trošku nespravedlivé, že to padá na tuhle komisi," dodala Jourová.