Dotazník je možné vyplnit online na stránkách Evropské komise. Je k dispozici ve všech úředních jazycích EU. Má pět hlavních otázek, je možné jej vyplnit i anonymně. 

Diskuze, zda má změna času smysl, se vede nepřetržitě již řadu let. Zastánci střídání času argumentují, že neexistuje žádná studie, která prokazuje jeho škodlivost na lidské zdraví.

Důvodem zavedení změny byla v minulosti úspora energií, města mohla rozsvěcet světla o hodinu později, za svícení rovněž ušetřily továrny, ve kterých lidé pracovali. Podle ekonomů ale je ale energetická úspora v dnešní době zanedbatelná.

EU se začala tématem zabývat na základě občanských iniciativ a peticí. Vyslyšela skupinu osmdesáti europoslanců v čele s Pavlem Svobodou (KDU-ČSL, EPP) a vyzvala Evropskou komisi, aby rizika střídání časů vyhodnotila.

Zimní, nebo letní?

Podle některých europoslanců je diskuze pokrytecká. "Neřekli, který čas má být potom zaveden. Kdybychom přešli na letní čas, v zimě by byl východ slunce až kolem deváté ráno. Naopak pokud bychom přešli na náš standardní středoevropský čas, svítání by se v létě dostavilo už po třetí hodině ráno,“ uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) pro Českou televizi.

Pro střídání času* změna by způsobila chaos
* den se opticky prodlužuje 
* dopad na zdraví není prokazatelný
* spoří energii


Proti střídání času* je to umělá, nepřirozená změna
* problémy se spánkem
* ovlivňuje biorytmus lidí i zvířat
* lidé mají potíže s koncentrací
* kvůli únavě dochází k více dopravním nehodám

Letní čas se uplatňuje ve všech evropských státech s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Svalbard. V Československu se letní čas trvale zavedl v roce 1979 nařízením vlády. Do roku 1995 letní i zimní čas trvaly šest měsíců, od následujícího roku se Česko srovnalo s EU a letní doba se prodloužila na sedm měsíců.

Střídání času zrušilo například Rusko v roce 2011, ponechalo si letní čas. Za tři roky ale lidé zjistili, že jim letní čas nevyhovuje, vláda proto zavedla "věčný zimní čas".