Další mýtus byl zbořen. Nejnovější studie ukázaly, že dosavadní tvrzení o tom, že kouření pomáhá ve stresu či při depresi a obecně zlepšuje psychický stav, až tak pravdivé není. „Rozsáhlé studie na osmi tisících pacientech provedené ve 140 centrech v 16 zemích ukázaly, že u nich došlo po úspěšném zanechání kouření k výraznému poklesu projevů deprese. Zlepšení bylo nejvýraznější právě u skupiny pacientů, kteří měli nejvíce příznaků deprese na začátku léčby," potvrzuje Lenka Štěpánková z Centra pro závislé na tabáku Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze. Studie zároveň ukázaly, že lidé s těžkou depresí měli mnohem horší výsledky s odvykáním kouření. Avšak když nad závislostí zvítězili, jejich psychické problémy o to více ustoupily. Další data říkají, že přes 50 procent kuřáků, kteří jsou zároveň psychiatrickými pacienty, by raději žilo bez cigaret.
Po cigaretě se sice zvýší hladina stresových hormonů, vyplavení dopaminu ale znamená jen krátký příjemný pocit uvolnění, pak se nálada opět zhoršuje.
PSYCHIATRIE: KOUŘENÍ POVOLENO
Vysoké procento kuřáků, kteří zároveň kouří v průměru více cigaret než ostatní kuřáci, je právě mezi pacienty trpícími psychickými chorobami. „Mezi našimi pacienty je zhruba třikrát víc kuřáků než v populaci, takže nepřekvapuje, že nemoci způsobené kouřením jsou nejčastěji příčinou jejich úmrtí. V průměru ztrácejí kolem dvou desítek let života oproti nekuřákům," vysvětluje Martin Anders z Psychiatrické kliniky VFN v Praze a 1. LF UK.
Přitom právě psychiatrická oddělení byla všude na světě těmi posledními, kde se přestalo kouřit.
Ve většině vyspělých zemí se už však ani na těchto odděleních kouřit nesmí. Zatímco na řadě klinik v USA je kouření zakázáno již od devadesátých let, v Česku se v uzavřených psychia-trických odděleních kouřit stále může. I mezi lékaři je vybavení těchto oddělení kuřárnami považováno za samozřejmost.
„Nepřál bych nikomu zkušenost s pacientem, který je akutně přijatý třeba jen v trenýrkách a nemá s sebou cigarety, kterých kouří 40 denně," poznamenává Anders.
Situaci lékařům v takovýchto případech komplikuje fakt, že nemají možnost nabídnout svým nemocným kuřákům náhradní léčbu nikotinem k potlačení abstinenčních příznaků, protože u nás zatím není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. V současnosti odborníci usilovně pracují na reformě psychiatrické léčby a právě problematika závislostí je jednou z klíčových oblastí, na kterou se chtějí zaměřit. „Věřím, že i naši psychiatři ve všech typech péče začnou závislosti svých pacientů na nikotinu věnovat pozornost," dodává Anders.
Paradoxní však je i to, že sami kuřáci se často obávají léků, jež pomáhají závislost překonat. „To, že nikotin vdechují z cigaretového kouře spolu s několika tisíci látek vesměs toxických, jim nevadí. Cigareta totiž nemá příbalový leták, který by popisoval nežádoucí účinky. Kdyby ho měla, jeden výtisk by kuřák nejspíš neunesl," říká odbornice na kouření Eva Králíková.
Život bez kouře
Šance na zbavení se závislosti?
bez léků 16%
s léky na 3 měsíce 30%
s léky na 6 měsíců 70%
Kdo je úspěšnější?
40 %
mužů po roce nekouří
38 %
žen po roce nekouří
Pozn.: jedná se o jednoletou úspěšnost odvykání
Zdroj: VFN a 1. LF UK
ZDENA KOLÁŘOVÁ