Nótu s kladnou odpovědí obdržela ambasáda USA, ale teprve v pátek se s ní seznamil prezident, poslanci a senátoři. Topolánkův kabinet tak umožní USA provádět „průzkumné a přípravné práce za přesně daných podmínek a v souladu s českým právním řádem“ ještě dřív, než dají k výstavbě radarové základny souhlas čeští a američtí zákonodárci.

Předseda zahraničního sněmovního výboru Jan Hamáček (ČSSD) Deníku řekl, že přesně to se stát nemělo. „Po své nedávné návštěvě USA jsem zdůraznil, že by se mělo počkat na výsledek debaty ve sněmovně a Kongresu a neovlivňovat předem rozhodnutí amerických činitelů o financování projektu, konstatoval Hamáček.

Premiér podtrhl, že nóta je právně nezávazný dokument. Zvedli pro ni ruku všichni ministři kromě jednoho, který se zdržel hlasování. Jeho jméno ale ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) odmítla sdělit. Podle šéfa diplomacie Karla Schwarzenberga (za SZ) by česká strana měla o stavbě radaru definitivně rozhodnout do konce roku.

Američané ho chtějí uvést do provozu v roce 2011. Otevřené zatím zůstává, kde přesně v Brdech by základna stála. Ministři za ODS ustoupili
tlaku zelených, a proto je v textu nóty sdělení, že „ČR bude usilovat o začlenění radarové stanice do budoucí architektury protiraketové obrany NATO“. Parkanová přiznala, že půjde „o dlouhou a trnitou cestu“. To potvrzují i slova německého ministra zahraničí Frank-Waltera Steinmeiera z minulého týdne, který Spojené státy vyzval, aby si stavbu svého protiraketového systémuv Polsku a v České republice rozmyslely.

Proti stavbě radaru jsou podle průzkumů veřejného mínění dvě třetiny občanů ČR. Jasné ne americkému radaru řekli v prvním místním plebiscitu před dvěma týdny obyvatelé vesnice Trokavec, kde by mohl být radar postaven. Předseda ČSSD Jiří Paroubekvčera zopakoval, že jehostrana trvá na vypsání referenda k umístění radaru.