Prostřed­nictvím advokáta Tomáše Zejdy a své blízké přítelkyně v pondělí podal k Ústavnímu soudu (ÚS) stížnost proti rozhodnutím plzeňských krajských a také pražských vrchních soudců, kteří letos zamítli již druhý Kajínkův návrh na povolení nového řízení. Píše to úterní Právo.

Stížnost podle Práva odnesla na Ústavní soud osobně Kajínkova blízká známá, která je s ním každý týden v pravidelném kontaktu. Kajínkův advokát Zejda v ní žádá, aby ÚS zrušil původní zamítavá usnesení pražských soudců a nařídil nové jednání o obnově procesu jeho klienta.

„Stěžovateli se nedostalo spravedlivého procesu garantovaného mu Listinou základních práv a svobod,“ napsal podle deníku obhájce mimo jiné v ústavní stížnosti s tím, že původní řízení proti Kajínkovi bylo v rozporu s trestním řádem.

Jako hlavní argument uvádí fakt, že policie v květnu 1993 navzdory běžné praxi vůbec na místě činu neodebrala otisky prstů z auta, ve kterém byli v plzeňských borských serpentýnách zastřeleni podnikatel Štefan Janda a jeho bodyguard Julián Pokoš.

Otisky prstů

„Je to průlom, protože argumenty mého advokáta nejdou zpochybnit. Stojím samozřejmě nohama na zemi, ale myslím si, že tentokrát by se to mohlo podařit,“ vzkázal k tomu Právu Kajínek minulý týden prostřednictvím své blízké známé. Už v březnu přitom uvedl, že kdyby byly otisky z místa tragédie odebrány a srovnány s těmi jeho, musela by jej policie jako nevinného pustit.

Krajský soud v Plzni uložil Kajínkovi doživotní trest v roce 1998 za dvojnásobnou nájemnou vraždu. Velmi známým se stal v říjnu 2000, kdy zřejmě jako první vězeň v historii unikl z věznice v Mírově na Šumpersku. Byl však dopaden a nyní svůj trest vykonává opět v této věznici.

Na motivy jeho příběhu vznikl film režiséra Petra Jákla.