Další nedostatky zjistili inspektoři Nejvyššího kontrolního úřadu. Zaměřili se hlavně na systém, který ústav budoval kvůli elektronickému receptu. Výsledek: lékový ústav si třeba nelámal hlavu s autorskými právy k systému. Tím se ale stal závislým na službách externích firem. V těch přitom figurovali zaměstnanci ústavu.

Na pražské Vrchní státní zastupitelství proto míří už druhé trestní oznámení,  které tentokrát na neznámého pachatele podala Česká lékařská komora.

Podle jejího prezidenta Milana Kubka by se policie měla zaměřit hlavně na to, jak probíhaly stamilionové zakázky k e-receptu. Systém totiž dlouho nefungoval tak, jak má. Peníze se proto utrácely opakovaně. „Zajímalo by nás, v čí kapse nakonec skončilo více než 300 milionů korun z peněz daňových poplatníků,“ řekl Kubek. Podezření podle něj padá na zástupce firem i na úředníky.

PRAVOPISNÁ CHYBA

Podobné trestní oznámení už před časem podal i Nadační fond proti korupci. Také jemu vadila údajná manipulace se zakázkami, které lékový ústav vypsal kvůli centrálnímu úložišti elektronických receptů. Upozorňoval třeba na soutěž, ve které ústav nakupoval v létě roku 2011 výpočetní techniku.

Tendr totiž vykazoval určité zvláštnosti: nabídky sice sepsaly tři různé firmy, všechny ale předložily skoro stejné texty. Udělaly dokonce shodnou pravopisnou chybu. Cena se navíc lišila jen o korunu. Podle Nadačního fondu proti korupci proto o žádnou soutěž ve skutečnosti nešlo – společnosti ICT Energo, Avenet a Netprosys se pravděpodobně navzájem domluvily. Byly totiž personálně propojené.

„Firmy Netprosys a Avenet měly v době soutěže v obchodním rejstříku zapsaného stejného jednatele – Pavla Kocoura,“ odkazoval se protikorupční fond na zjištění auditorů ze společnosti Ernst & Young.

Známky dohod ale nesly i další zakázky. Třeba společnost Aquasoft dokázala vyvinout, otestovat a předat na klíč vytvořený software k e--receptu za pouhých osm dní od podpisu smlouvy. Podle auditorů šlo přitom o práci na celé měsíce. Firma byla navíc do tendru vpuštěna jako jediná, přišla si díky tomu na 30 milionů korun. Ve firmě působil Miroslav Petrík – přítel tehdejší náměstkyně ministerstva zdravotnictví Markéty Hellerové.

ŽÁDNÉ POCHYBENÍ

Lékový ústav ale pochybení odmítá. Bývalý ředitel Martin Beneš, za jehož vedení se část zakázek zadávala, řekl: „Personální propojení firem zadavatel posuzovat nemůže, to zákon nepřipouští.“ Nabídky podle něj posuzovala celá komise a zkoumala především cenu.

Jeho nástupce Pavel Březovský, za kterého údajně popsané praktiky pokračovaly, na dotazy nereagoval. Vysvětlení neposkytly ani uvedené firmy. Současné vedení ústavu pak tvrdí, že zákonné postupy dodržuje. Mluvčí Lucie Přinesdomová sice přiznala, že měl ústav problémy s právy k systému, tyto nedostatky už prý ale vedení napravilo.