Delegáti jihočeské stranické konference vás nominovali na post předsedy sociální demokracie. Jaký je váš motiv do toho jít?

Když mě Bohuslav Sobotka a jeho nejbližší spolupracovníci hodili přes palubu a vůbec se mě nezastali v oné naprosto vykonstruované kauze, tak jsem na rozdíl od nich nezahořkl, neodešel ze strany a až do voleb jsem mlčel. Fatální politické selhání, jehož důsledkem byl i volební debakl ČSSD, mě samozřejmě nemohlo nechat klidným. Bezprostředně po volbách se na mě obracela řada mých spolustraníků, abych kandidoval do vedení sociální demokracie, a já to opakovaně odmítal. Když jsem ale viděl po prezidentských volbách usmívajícího se Milana Chovance na vítězném pódiu vedle Tomia Okamury, pochopil jsem, že panu Chovancovi nejde o stranu, ale o sebe a o posty. Bojím se, že to může sociální demokracii definitivně pohřbít. I proto jsem se rozhodl vyhovět požadavkům svých spolustraníků a přijal jsem kandidaturu na předsedu ČSSD. 

Jste vnímán jako dlouholetý přítel a spojenec Miloše Zemana, takže klidně jste do prezidentského salonku a pak na to pódium mohl být pozván vy. Odmítl byste si tam stoupnout vedle předsedy SPD?

Každý úřadující předseda politické strany, obzvláště té parlamentní, musí zvažovat, s kým se ukazuje před kamerami nebo za nimi, a nést za to odpovědnost.

Vyčítáte Milanu Chovancovi, že šel na pódium s Milošem Zemanem, nebo že tam stál vedle Tomia Okamury?

Milanu Chovancovi vyčítám to, že si stoupl vedle Tomia Okamury a spolu s ním se tvářil jako vítěz voleb, ačkoli na rozdíl ode mě a naší platformy Zachraňme ČSSD se jako statutární místopředseda ČSSD k podpoře pana prezidenta přihlásil později.

Máte za to, že by Milan Chovanec jako člen nejužšího vedení spolu s Bohuslavem Sobotkou a Lubomírem Zaorálkem měl přijmout odpovědnost za mizerný volební výsledek a neusilovat o předsednickou funkci?

Jsem přesvědčen, že renesanci naší strany by prospěla větší sebereflexe vedení, které bylo zvoleno na posledním sjezdu v březnu 2017. Právě ono je zodpovědné za fatální selhání ve sněmovních volbách a stav, do jakého se sociální demokracie dostala.

Čemu ten dramatický propad voličské přízně připisujete vy?

Nechci se pouštět do subjektivního hodnocení volební porážky. Proto se odkazuji na oficiální analýzu, jež se konečně dva a půl měsíce po volbách objevila na webových stránkách ČSSD. Zpracovali ji odborníci, kteří poukazují na úbytek procent naší voličské podpory zejména kvůli nezvládnuté policejní reorganizaci, demisi nedemisi premiéra Sobotky a zejména kauze memoranda k těžbě lithia, podepsaného naprosto nepochopitelně dva týdny před volbami.

Z toho ovšem plyne, že z vašeho pohledu by neměl kandidovat ani Jan Hamáček, který byl v té době místopředsedou ČSSD. Myslíte, že renesance strany je podmíněna příchodem osobnosti, která se současným vedením nemá nic společného?

Především budu plně respektovat názor delegátů sjezdu, případně celé členské základny. Ta musí říct, nakolik míra „provinění“ jednotlivých členů vedení ČSSD byla tak vysoká, že by se neměli o žádné funkce ucházet. Nehodlám jim přes média vzkazovat, zda mají, či nemají kandidovat.

Uvedl jste, že kauza, která vás stála místo na kandidátce a nakonec i hejtmanský post, je z vašeho pohledu zcela vykonstruovaná. Týká se stavby vaší chalupy na Lipně, s níž vám pomáhal Martin Bláha, váš přítel a také šéf akciové společnosti Jihočeské nemocnice, který dostal z kraje sedm milionů na odměnách. Nebojíte se, že tak velká zátěž vám nedovolí v kandidatuře uspět?

Nebojím. V tuto chvíli je vyšetřování ve fázi, kdy se řeší, zda byl nějaký trestný čin vůbec spáchán. Je tedy pravděpodobné, že celá záležitost může být policií odložena.  

Váš stranický pád ale přece nesouvisel s podezřením z trestné činnosti. Potopil vás odér z toho, že jste svému kamarádovi – jistě podle všech regulí – přihrál odměny za sedm milionů. A on vám pak pomáhal se stavbou chaty. Není to přesně to, čeho by se sociálnědemokratický politik měl vyvarovat?

Nemohu s vámi souhlasit. Odměny členů představenstva Jihočeských nemocnic schvalovala rada kraje jako kolektivní orgán, nikoliv já jako hejtman. Jejich prémie byly zasloužené, protože díky nim se jihočeské nemocnice staly výkladní skříní českého zdravotnictví. Pokud by mě měl postihovat jakýsi odér, o němž jste hovořila, pak by to měl být odér dobré práce hejtmana, který se zasadil o vynikající stav jihočeských nemocnic.

Jinak řečeno, i po tom všem, co následovalo, byste panu Bláhovi dal odměny ve stejné výši?

Pokud mají být manažeři placeni podle výsledků své práce a garantovat celým svým majetkem to, že pacientům je poskytována špičková péče a peníze do nemocnic budou putovat transparentně na vybavování nových pavilonů nejmodernější technikou a na platy zdravotnického personálu, pak by každý odpovědný veřejný funkcionář měl pro takové odměny hlasovat.

Říkal jste, že ta kauza byla účelová a vymyšlená. Kdo si ji vymyslel?

Mohu se pouze domnívat, kdo stál v jejím pozadí. Vím, že jsem si v průběhu svého politického hejtmanského mandátu vytvořil ať už tady na jihu, nebo v širších politických kruzích řadu nepřátel. Jsou to ale jenom domněnky, takže by nebylo správné, abych jakákoli obvinění vznášel veřejně.

V pražských kuloárech se mluví o tom, že informaci o vaší chatě médiím předali lidé z okolí Milana Chovance. Je to z vašeho pohledu vyloučené?

Není. Nepohybuji se v pražských kuloárech, ale zaslechl jsem něco podobného. Vzhledem k tomu, že se kolem nás může pohybovat řada lidí prodávajících informace, mohu, ale nemusím tomu věřit.

Jste vnímán jako člověk, který měl ze všech sociálních demokratů nejblíže k Andreji Babišovi, nelíbily se vám snahy o jeho vyhození z vlády. Reprezentujete nyní křídlo v ČSSD, které je zastáncem vstupu sociální demokracie do koalice s ANO?

Jedno z falešných obvinění, která proti mně moji straničtí oponenti vznášeli, byla nálepka Babišova člověka v ČSSD. Na rozdíl od mnoha jiných kolegů jsem se já s panem Babišem sešel jednou jedinkrát, a to při schůzce v Táboře, kdy jsme se bavili o sestavení jihočeské koalice po krajských volbách. Možná ta moje „pověst“ souvisí s tím, že jsem opakovaně vedení ČSSD upozorňoval, že neustálou kritikou Andreje Babiše, negativním zaměřením na něj a jeho kauzy ho paradoxně posiluje a pomáhá mu k lepšímu volebnímu výsledku. To se bohužel také stalo.

Chcete s ním tedy do vlády, nebo ne?

Vždy jsem respektoval výsledky voleb a to, jak voliči rozdali karty. Politici by s nimi měli umět hrát a pokusit se sestavit vládu, která bude pracovat ve prospěch země. Pokud do ní bude přizvána i sociální demokracie, vidím to jako logickou věc, které bychom se neměli bránit. Samozřejmě za podmínky, že budeme mít možnost splnit víc než málo z našeho programu. Důvodem existence každé politické strany je totiž jeho prosazování. A to nelze dělat z opozičních lavic, ale jen v exekutivní roli.

Trestní stíhání Andreje Babiše pro vás osobně překážkou není?

Není, protože ctím presumpci neviny. Andrej Babiš nebyl pravomocně odsouzen a je otázka na policii, státní zástupce a zejména soudy, zda se tak vůbec někdy stane. Proto k němu přistupuji jako k člověku nevinnému. Pouze on a hnutí ANO by se měli rozhodnout, nakolik jeho osoba může být problémem pro spolupráci na vládní úrovni. Je to ale právo a také plná odpovědnost vítěze voleb.

Jste si jistý, že by si ČSSD dokázala ošetřit, aby ji hnutí ANO ve vládě neválcovalo?

To by musela být bezvýhradná podmínka naší účasti ve vládě. Sociální demokracie nesmí být fíkovým listem, partnerem do počtu. Spolupráce by musela být vymezena jak procesními mantinely, tak programovými průniky a v žádném případě nesmí jít o konkrétní ministerské posty a jejich obsazení.

V jižních Čechách jste čtyři roky vedl koalici ČSSD s KSČM. Myslíte, že by se komunisté mohli stát nejen tolerující, nepřiznanou součástí vládní koalice, ale přímo jejím členem?

Opakovaně jsem se ke komunistické straně coby koaličnímu partnerovi vyjadřoval. Na komunální a regionální úrovni jde mnohem více než o směřování země o konkrétní projekty sloužící ke zlepšování života lidí. Pokud by KSČM chtěla spolupracovat na vládní úrovni, musela by se jednoznačně postavit k členství České republiky v Evropské unii a NATO. To jsou natolik zásadní záležitosti, že bez toho, že by komunisté zásadně přehodnotili svůj přístup, by koaliční spolupráce na centrální úrovni možná nebyla.

Kdybyste nebyl zvolen předsedou, chtěl byste se podílet na tvorbě její politiky v užším vedení, třeba na postu místopředsedy?

I bývalému vedení ČSSD jsem říkal, že mi nejde o konkrétní funkce, ale že jsem veden upřímnou snahou pomoct sociální demokracii v těžkých dobách, přinést svoje zkušenosti z komunální a krajské politiky i vítězný duch, který je se mnou bezesporu spojen. Nedávno jsem si spočítal, že jsem vyhrál každé volby, do nichž jsem šel. Celkem jich bylo sedm po sobě. Myslím, že ČSSD potřebuje mít ve svých řadách lidi, kteří umějí vyhrávat a mají zkušenosti z nižších pater politiky, kde se řeší každodenní starosti občanů. Jsem připraven se na této spolupráci podílet v jakékoli roli.