Zvolte si svou budoucnost. Pozvánka k volbám do Evropského parlamentu:

Z osmi zástupců uskupení, jež mají podle průzkumů šanci v eurovolbách uspět, šest souhlasilo s výrokem eurokomisařky Věry Jourové, že cílem Ruska je oslabit Evropskou unii a narušit její integritu. Proti byli jen dvojka listiny SPD, poslanec Jan Hrnčíř a Konečná.

Proti zneužívání dotací

Horké chvíle zažila čtyřka na kandidátce hnutí ANO, poslankyně Radka Maxová. Na otázku moderátora Václava Moravce, jak se staví k evropským dotacím a jejich přidělování odvětila: „Neočekávejte, že budu bránit Andreje Babiše. Evropské peníze nám pomáhají a s jejich zneužíváním nesouhlasím.“ Podobně překvapivě zareagovala na problematiky ovlivňování médií: „Vždy budu hlasovat proti jakémukoli omezování svobody tisku.“

Nebyl to ale jediný moment, kdy publikum zašumělo. Pirátský lídr Marcel Kolaja například uvedl, že ve vztahu EU s Izraelem by byl obezřetný. „Unie by měla sehrát klíčovou roli hlavně ve vyřešení problému Palestiny.“ Přiznal také, že Piráti jsou pro vznik evropské armády, a to v horizontu deseti let.

Jeho kolega z ČSSD Radek Hlaváček soudí, že jde o vzdálený cíl, jehož by se mělo dosáhnout do konce století. Naopak čtyřka ODS Ondřej Krutílek tuto vojenskou strategii odmítá a v obranné politice sází na NATO. Evropská pobřežní a pohraniční stráž Frontex by podle něj měla sloužit jako podpůrná agentura pro bezpečnostní složky národních států.

S počtem jejích zaměstnanců měl potíže Hrnčíř, který ho odhadl na 300. Ve skutečnosti činí 1700 lidí a do roku 2027 by měl vzrůst na 10 tisíc. Zatímco Hrnčíř si myslí, že sídlo Frontexu je v Lucembusrsku, Kolaja správně uvedl Varšavu.

Jaké jsou hlavní hrozby

Kandidáti dlouze hovořili o budoucích bezpečnostních hrozbách. Konečná připomněla, že EP přijal šedesátistránkový podrobný text, v němž se hovoří o koordinaci boje proti terorismu včetně předávání informací mezi tajnými službami. Podle ní je jsou však největším ohrožením klimatické změny. Hrnčíř zůstal osamocen s tvrzením, že Česká republika je „krmelcem Evropy“, neboť je odbytištěm horších výrobků, montovnou nadnárodních firem a zdrojem levné pracovní síly.

Krutílek a Maxová se shodli, že závazek přijetí eura je třeba splnit, ale až ve chvíli, kdy bude výhodný pro Českou republiku. Šéf Zelených Petr Štěpánek, který kandiduje na soupisce TOP 0 a STAN míní, že koruna je slabá a výkyvy jejího kurzu budou mít do tří let velmi negativní dopady na ekonomiku, což by se v případě přijetí eura nestalo. Marcel Kolaja k tomu dodal, že největším problémem eurozóny je Itálie s dluhem 132 procent HDP. „Přijde mi nefér, aby chudší země jako ČR sanovaly italskou ekonomiku.“

Podporují „kampusové povaleče“

Všichni si zato pochvalovali program studijních výměn Erasmus, jehož rozpočet by rádi dvakrát až třikrát zvýšili. Pirát Kolaja přítomné ujistil, že podporuje „kampusové povaleče“, jak účastníky Erasmu nazval exposlanec SPD Lubomír Volný. Od jeho názoru se distancoval i Hrnčíř. Krutílek pak dodal, že kromě tohoto osvědčeného projektu je třeba zapracovat na vzájemném uznávaní kvalifikací a certifikátů.

V rychlém testu znalostí cizích jazyků s přehledem zvítězila jednička lidovců Pavel Svoboda. Ovládá jich pět, zatímco ostatní většinou dva a domluví se třemi.