Karel Nešpor: Nejdražší návyková nemoc je ta neléčená

Jak se díváte na množící se snahy v různých českých městech zakázat herny?

Je to velmi rozumné. Sníží se tak kriminalita, ubude sociálních problémů a zvýší se kvalita života tamních obyvatel.

Čím si vysvětlujete, že se začíná problém hazardu řešit až v posledních letech?

Kalouskovo ministerstvo financí obcím bránilo omezovat hazard. Starosta Chrastavy se statečně vzepřel. Tento spor se dostal až před ústavní soud. Ten rozhodl ve prospěch Chrastavy. Její dobrý příklad následovali další.

Kolik lidí je v naší zemi závislých na automatech? Vymykáme se v poměru s jinými státy?

Počet hazardních automatů na jednoho obyvatele je u nás zdaleka nejvyšší v celé Evropské unii. Tomu odpovídá i míra problémů. Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti dosahuje počet patologických hráčů až 80 tisíc osob a asi 168 tisíc dospělých je ve vysokém nebo středním pásmu rizika a dá se předpokládat, že by mohli mít s hraním nyní nebo v budoucnu problém. Naprostá většina těchto lidí se nijak neléčí. Jim a jejich příbuzným jsme alespoň dali volně na internet svépomocné materiály.

V jakém kraji jsou na tom nejhůře?

Nejhorší situace je na severozápadě republiky a na jižní Moravě. O příčinách mohou pouze spekulovat. Je například možné, že tam má hazardní lobby větší vliv než jinde.

Jaká skupina lidí podléhá hazardu nejčastěji?

Tento problém se týká lidí nejrůznějších zaměstnání i povah. K rizikovým faktorům patří stres a nepravidelnost, volné finanční prostředky a to, že se člověk pohybuje v problémových prostředích. Konkrétně lze zmínit třeba taxikáře nebo číšníky. Ale léčil se u nás i jeden pan soudce nebo kolega lékař.

Uvědomují si lidé závislí na hazardu, že jsou nemocní? Co je častým impulsem, aby se šli léčit?

Uvědomí si to většinou až v důsledku vážných problémů v rodině, zaměstnání nebo v sociální oblasti. Tyto okolnosti také motivují patologického hráče se jít léčit.

Jak dlouho léčba trvá?

Vyhýbat se hazardu a dodržovat další rozumná pravidla by měl takový člověk po celý život. Někdo zvládne problém svépomocí, jiný při ambulantní léčbě a další potřebuje hospitalizaci. Hospitalizace u patologických hráčů u nás trvá maximálně dva měsíce.

Co následuje potom, když se člověk z nemocnice vrátí?


Její kvalita a intenzita podstatně ovlivňují výsledky léčby. Ty jsou srovnatelné s jinými lékařskými obory. Podobné je i to, že hodně záleží na spolupráci pacienta při léčbě. Cukrovkář, který drží dietu a nemíchá své léky s alkoholem, je na tom také podstatně lépe.

Jaké jsou náklady na léčbu na jednoho člověka?

Určitě je to méně, než kolik by takový člověk stál společnost, kdyby se neléčil. Nejdražší návyková nemoc je neléčená návyková nemoc.

Mluvíme o hazardu, ale co si pod tím představit konkrétně?

Při hazardu si jedinec kupuje možnost výhry, i když je tato možnosti iluzorní nebo krajně nepravděpodobná.

Dá se za hazard považovat i sázení na sportovní výsledky?

Ano, sázky jsou druhá nejčastější forma hazardu, kvůli které se lidé přicházejí léčit.

Občanské sdružení, která proti hazardu bojují, se často zaměřují hlavně na zákaz automatů. Je to tak, že automaty jsou pro člověka nejvíc nebezpečné?

Lidé, kteří hrají hazardně na automatech, se do nesnází dostávají nejčastěji. Kromě toho zakázat herny v některém městě je snazší než zakázat hazardní sázení. To by vyžadovalo změnu zákona, tedy podporu parlamentu.

Je úplný zákaz heren v ulicích řešením, jak se závislostí efektivně bojovat?

Je to důležitý krok správným směrem. Představte si člověka, který abstinuje od hazardu. Než se v Praze dostane do práce, musí často minout několik hazardních brlohů. To může vyvolávat craving (bažení) po hazardu. Takový člověk se hůře ovládá a jeho rozumové schopnosti jsou po dobu bažení podstatně oslabeny. Svého času jsme zjišťovali názory samotných patologických hráčů na legislativu. Nepřekvapuje, že většina z nich by hazard nejraději zakázala. Ale nejde jen o patologické a problémové hráče. Kvůli hazardu klesá cena nemovitostí v sousedství. Málokdo chce bydlet vedle kasina, být rušen opilými a pološílenými hráči a najít vykradený sklep. Navíc klesá kupní síla obyvatelstva v této oblasti. Tím trpí místní podnikatelé a obchodníci. V mém sousedství zrušil kasino a místo něj tam vznikla mateřská škola. Pronikavě to zlepšilo atmosféru celého okolí.

Odpůrci nulové tolerance namítají, že lidé závislí si alternativu za automaty stejně najdou. Případně to bude mít vliv na výskyt černých heren. Co si o tom myslíte?

Výskyt ilegálního hazardu je úměrný tomu legálnímu. O tom svědčí vysoké procento šestnáctiletých, kteří pravidelně hrají na hazardních automatech.

Některá města zavedla jen částečné omezení hazardu, například zákaz propagování heren. Jak moc vlastně závislého člověka ovlivňuje reklama?

Kdyby neovlivňovala, tak by do ní provozovatelé hazardu neinvestovali tak obrovské prostředky.

Jinde odsunuli herny ze středu města na okraj. Může i to být řešením, jak se s problémem vypořádat?

Je to lepší než nic, alespoň nebude hazard hyzdit historická jádra měst. Ale nejsprávnější je úplný zákaz. Hazardní automaty na celostátní úrovni zakázali třeba v sousedním Maďarsku a osvědčilo se to. Pro zajímavost dodávám, že na Floridě je hazard povolen pouze v indiánských rezervacích.

Oslovily vás ke spolupráci nebo k odborné pomoci některé města nebo obce, které řeší otázku hazardu?

Občas se někdo z místních politiků neoficiálně zeptá na náš názor.

Jakým způsobem byste na zákaz heren v pražských částech zareagovali v psychiatrické nemocnici v Bohnicích?

Co se mě týče, velmi bych to uvítal, za kolegy hovořit nemohu. Co vím, dva z nich v naší nemocnici organizovali petici proti hazardu. Většina lidí hazard odsuzuje. Pro místní politiky je to příležitost, jak si před volbami zlepšit kredit. Starostka Prahy 2 žádný hazard nechce. Od jednoho z místních lidí dostala za každé zrušené kasino růži. Dohromady to dalo velkou kytici.

Předpokládáte, že by se vám po zákazu náhle zvedl počet pacientů?

U nás je, bylo a bude skoro vždy plno. Dostupnost hazardu zvyšuje počet problémů způsobených hazardem. Omezení hazardu počet lidí v nesnázích sníží. Ale ne hned.

Kdy by se tedy mohly projevit první výsledky?

V populaci poměrně brzy, řádově během měsíců. Co se počtu léčených týče, ti tvoří sotva 3 procenta všech patologických hráčů v populaci. Počet léčených proto v Česku souvisí spíše s dostupností léčby nebo informovanosti o ní. Nedávno zrušený poplatek za pobyt v nemocnici představoval pro některé patologické hráče nepřekonatelnou překážku.

Jaké alternativy by člověk, kterému ve městě zakázaly herny, mohl za automaty hledat?

Člověk abstinující od hazardu je svobodnější. Záleží na něm, pro co se rozhodne. Zkušenost říká, že při abstinenci od hazardu se pronikavě zlepšují studijní nebo pracovní výsledky. Lidé se také často vracejí ke svým dřívějším koníčkům nebo si nacházejí nové. Abstenujícím patologickým hráčům například velmi prospívá nějaká forma fyzické aktivity.

Poslední dobou se mluví o dostupnějším hraní na internetu. Myslíte, že závislý hráč, který dosud hrál automaty v hernách, by hledal náhradu tam?

Hazard přes internet je problém, ale myslím, že se týká trochu jiné skupiny lidí.

Navštívil jste osobně nějakou hernu?

Snad byste nechtěla od lékaře na infekčním oddělení, aby se zbytečně vystavoval choleře.