Tři kárné návrhy proti Tetzeliové podal ministr spravedlnosti. Kárný senát je projednával najednou a dospěl k závěru, že exekutorka hrubou nedbalostí zásadním způsobem porušila své povinnosti. Její zaměstnanci prý v řadě exekučních řízení běžně používali nepřípustné metody, například psychický nátlak.

„Postup svých zaměstnanců přitom soudní exekutorka tolerovala, a dokonce před dohledovým orgánem obhajovala. Dále vynakládala v řízení zcela neodůvodněné a uměle vytvořené náklady, které účtovala povinným," uvedla Dostálová.

Exekutorka prý například vykazovala náklady na detektivní a asistenční služby, přitom však požadované údaje, třeba o pobytu dlužníka, mohla získat bezplatně od příslušných úřadů. V některých případech prý uvedené společnosti vůbec neprovedly fakturované úkony.

Višváderovi Nejvyšší správní soud loni uložil pokutu 1,5 milionu korun. V jedné exekuční věci nerespektoval přerušení řízení a chtěl dražit nemovitost i přesto, že jím vydaný exekuční příkaz byl v katastru nemovitostí zapsaný až jako třetí v pořadí. Další jeho chybou bylo to, že zavčas nezaplatil svůj více než desetimilionový dluh, a sám proto čelil hrozbě exekuce.

Višváder následně neuspěl s ústavní stížností. Navíc čelí obžalobě ze zpronevěry.

Nejvyšší správní soud převzal kárná řízení s exekutory v roce 2009. Do té doby jejich prohřešky řešila Exekutorská komora. Kárný senát NSS v prvních letech své činnosti ukládal exekutorům spíše pokuty v řádu desetitisíců korun, postupně se ale horní hranice zvyšuje.