Cítila jsem, že jde o průšvih, říká žena z letadla, které muselo nouzově přistát

Jedním z cestujících byla i ústecká lékařka Karola Haasová, kterou Deník požádal o rozhovor.

Jak byste popsala situaci v kabině letadla?
Po dvaceti minutách, kdy už jsme byli ve velké výšce, se ozvala strašlivá rána. Najednou jako když do pravého křídla letadla něco narazí, velká rána, načež lidé začali křičet. Spatřili jsme záblesky, které připomínaly jiskry a plameny. Letadlo se propadlo o několik metrů. Cítila jsem v kostech, že jde o velký průšvih, že nefunguje motor.

Co jste si myslela, že se stalo?
Měla jsem pocit, že něco narazilo do pravého křídla.

Jak reagoval personál?
Lidé nevěděli, co se děje, takže začali vstávat. Personál je uklidňoval. U jedné paní jsem zpozorovala náznak hysterické reakce, začala hyperventilovat a špatně se jí dýchalo. Personál jí rychle pomohl. Byla jsem v letadle se svými dvěma dcerami a manželem, takže ani já, ani oni netušili, co se děje. Asi deset minut trvalo, než jsme dostali informace z kabiny od kapitána, který nám sdělil, že vypadl pravý motor a že doufá, že nezačne hořet. Situací nás provedl absolutně profesionálně, nebagatelizoval situaci, ale taky nám zase nemazal med kolem úst. Dostali jsme jasné instrukce: boty dolů, vykašlat se na osobní věci, a kdyby při přistání opravdu začalo hořet, tak prostě rychle utíkat k východu. Naštěstí to ale nebylo potřeba, kapitán i posádka situaci zvládli perfektně. Už jsme psali i Českých aeroliniím, že jim moc děkujeme.

Dá se to přirovnat k nějaké situaci, kterou jste v životě jako lékařka už zažila?
Vůbec ne. Byla jsem účastnicí smrtelné nehody, zde člověk koná svoji povinnost, ale v letadle nejde dělat nic. Člověk ve vzduchu tu situaci nemůže vůbec ovlivnit – rozhlédnete se jen po letadle a řeknete si, teď je to stejně jedno. Nikdy jsem takovou emoci nezažila. Nejhorší pocit byl ale ten, že jsem tam byla s celou mojí rodinou. Všechny, které v životě teď mám, tak se mnou letěli. Drželi jsme se za ruce a modlili jsme se. A strašně nám to pomohlo.

Nebudete se teď bát cestovat letadlem?
Ani ne. My jsme pak za několik hodin zase hned odletěli náhradním letadlem do Prahy, tentokrát boeingem. A to už pak neřešíte. Je pravda, že několik cestujících s námi do letadla již nenastoupilo, ale my ano.

Co vaše pocity po přistání?
Letěli s námi muzikanti z Písku, kteří to po přistání rozjeli ve velkém stylu, na letišti se tančilo, zpívalo a všichni jsme se nesmírně uvolnili. Jsem jim za to velmi vděčná, protože emoce musely ven a tohle byl snad ten nejlepší způsob, jak to udělat. Osobně jsem hrdá hlavně na dvě dcery, kterým je 16 a 20 let, že jsme to zvládly se ctí.