Na Velký pátek vrcholí čtyřicetidenní půst. Kvůli pracujícím lidem se také protestantské bohoslužby s Večeří Páně konají tento den v českých zemích převážně až večer.

V kostelích pražské katolické arcidiecéze se dnes konala sbírka pořádaná celosvětově vždy na Velký pátek na pomoc křesťanům ve Svaté zemi, tedy v Izraeli a na palestinských územích. Loni se takto v Praze a středních Čechách vybralo podle arcibiskupství přes 370.000 korun.

"V centru liturgické pozornosti stojí na Velký pátek Kristův kříž. Čtou se pašije a odhaluje a uctívá se kříž, aby vynikl," řekl ČTK kardinál Miloslav Vlk. "To je silný moment, když vidím, jak věřící, kteří zaplní katedrálu, se jdou poklonit kříži," dodal pražský katolický arcibiskup.

Pašije vyprávějí v bibli zaznamenaný příběh posledních dnů Ježíše Krista až k jeho ukřižování na Velký pátek.

Katoličtí věřící proto na Velký pátek také procházejí křížovou cestu. Čtrnáct zastavení symbolicky připomíná jednotlivé okamžiky Ježíšovy cesty na Golgotu, kde byl ukřižován, a je umělecky ztvárněno téměř v každém katolickém chrámu. Kardinál Vlk vedl dnes pobožnost křížové cesty v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech.

Opakované návrhy, aby byl Velký pátek zařazen mezi státní svátky České republiky, v parlamentu v minulých letech neprošly. Jak nasvědčoval i dnes zvýšený počet zahraničních turistů v Praze, v řadě zemí, zejména v těch se silnější reformační tradicí, je dnešní církevní svátek s vážným podtextem dnem pracovního klidu a volna. Stal se jím po rozdělení československého státu i na Slovensku.

Křesťané si v tento den připomínají Kristovu oběť. Velký pátek touží prožívat jako den postu, v rozjímání a ve znamení ticha. Kostelní zvony mlčí - podle lidového katolického výkladu odlétly do Říma.

Řada pověr byla pro ten den spojena s vírou v čarodějnice a s hledáním ochrany před uhranutím. Nesmělo se pracovat na poli ani v sadu a nesmělo se prát - prý aby hospodyně nenamáčely prádlo místo do vody do Kristovy krve. Bible naznačuje, že Ježíšovou smrtí se otevřela cesta k největšímu pokladu - k Bohu. Lidová tradice to poněkud poopravila a vypráví pro Velký pátek o otevírání pokladů ve skalách. Mnozí zase věřili, že tento den vycházejí na souš vodníci a podle některých představ se měla dokonce otvírat hora Blaník.