Výslechy se měly odehrát již dříve, Radku Nečasovou se ale nepodařilo předvolat a Nečas se omluvil s tím, že následující termín již dorazí. Jeho výpověď by měla být v případu důležitá, otázkou totiž zůstává, kdo sledování nařídil. Jeden z obžalovaných, bývalý šéf rozvědky Ondrej Páleník, ve své výpovědi řekl, že to byl právě Nečas coby premiér. Páleník již dříve naznačil, že Nečas o všem údajně věděl, protože se to týkalo jeho okolí.

Nečas odmítl před policií vypovídat a vysvětlení kauzy si chce nechat k soudu. Dříve pouze řekl, že případ je vymyšlený a jde o politickou kauzu. Zatím nepotvrdil, zda věděl o akci týkající se jeho manželky. Obžaloba ze zařizování akce viní Nagyovou, která se údajně snažila sehnat na Nečasovou kompromitující materiály kvůli svému tehdy ještě utajenému vztahu s Nečasem. Policie v kauze zatýkala v polovině června 2013. Případ pak vedl k pádu vlády a Nečas se později s Nagyovou oženil.

Kovanda: Sledovat manželku zadal sám premiér

Dalšími obžalovanými jsou Páleníkův nástupce Milan Kovanda a zpravodajec Jan Pohůnek. O Nečasově roli v případu se hovořilo již dříve. Například Kovanda v rozhovoru s ČTK ještě před podáním obžaloby řekl, že zadání směřovalo právě od tehdejšího premiéra, který prý měl obavy, že se „někdo motá kolem paní Nečasové". Podle zákona ale nemůže tajnou službu úkolovat premiér. Pravomoc k tomu má vláda, případně prezident s vědomím vlády.

Obžaloba tvrdí, že Nagyová zařídila kromě akce týkající se Radky Nečasové sledování některých pracovníků Úřadu vlády na jaře 2013. Podle žalobců Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, kteří případ dozorují, se na tom podílela rozvědka a soukromá detektivní agentura. Obžalovaní vinu odmítají. Například Kovanda tvrdí, že nešlo o sledování, ale o tzv. kontrasledování. Prověřoval se prý pohyb podezřelých lidí kolem Radky Nečasové. Zadání prý mířilo z „nejvyšších míst".