Soudkyně Lenka Mrázková tak rozhodla v souvislosti s převzatým článkem Holocaust a jeho čtyřmilionová varianta, zveřejněného již v roce 2007.

Podle obžaloby se jeho zveřejněním na serveru určeném české veřejnosti Stwora dopustil popírání nacistické genocidy židovského národa. Provozovatel serveru, jenž sám text ani nenapsal ani nepřekládal, však takový úmysl odmítá. Jeho cílem prý nebylo nic jiného než zveřejněním kontroverzních informací vyvolat diskusi – tak jak je ostatně u článků na Zvědavci zvykem. On sám prý s tvrzeními obsaženými v textu (kde se mimo jiné píše o tom, že neexistuje reálný doklad o existenci plynových komor ve vyhlazovacích koncentračních táborech) ani nesouhlasí. Zdůrazňuje ale, že ani zákonný zákaz popírání holocaustu nemůže zakázat pochybovat o tvrzeních předkládaných oficiálními kruhy.

Případem se soud zabýval již potřetí

Předchozí dva verdikty byly zprošťující – státní zástupce ale vždy podal odvolání a Krajský soud v Praze nařídil nové zhodnocení věci okresním soudem. To, že tentokrát bude verdikt jiný, naznačil už únorový výrok krajského soudu, jehož právní názor je pro okresní soud závazný. „Musela jsem se jím řídit,“ potvrdila soudkyně Mrázková, že nic jiného než uznat obžalovaného vinným tentokrát udělat nemohla. Vynesla tedy trest na samé spodní hranici zákonné sazby.

Protože se Stwora na místě odvolal, případ znovu poputuje ke krajskému soudu. Vzhledem k jeho předchozím rozhodnutím je nepochybné, je ten verdikt potvrdí (pokud by z podnětu žalobce Petra Bláhy, jenž si ponechal lhůtu na odvolání trest ještě nezpřísnil). Přesně s tím soudkyně počítá. Podle jejích slov ale bude zajímavé, co bude následovat poté. Stwora pak bezpochyby podá dovolání k Nejvyššímu soudu ČR v Brně. „A sama jsem zvědavá, jak věc posoudí soudy vyšší instance,“ konstatovala Mrázková. Naznačila tak, že s výrokem, který musela vynést v souladu s rozhodnutím krajského soudu, nesouhlasí.

Politický proces

Sám Stwora, počítačový programátor hlášený k pobytu v Chýni na Praze-západ, ale reálně žijící v Kanadě, svůj případ označil za „politický proces“, který nejen omezuje svobodu slova, ale zavání navozováním „atmosféry nejistoty, cenzury a strachu“. „Pokoušejí se mě umlčet skupiny, kterým vadí, že se na svém webu pokouším hledat pravdu – padni komu padni,“ prohlásil při odchodu z jednací síně. Současně uvedl, že se cítí „zahnaný do kouta“. „Oni mě dokázali dostat sem – sedm tisíc kilometrů – a potrestat. Mám strach,“ konstatoval.