Ústavní soud v pondělí při vyjádření k vyhlášce o jednacím řádu státních zastupitelství uvedl, že změna dozorového zastupitelství je ve vymezených situacích přípustná. I v přípravném řízení se ale žalobci musejí obracet na místně příslušný soud určený v souladu s trestním řádem a právem na zákonného soudce. Nemělo by se tak stávat, že o vazbě, prohlídce nebo odposlechu rozhodne soud jinde, než se údajná trestná činnost odehrála.

"Ústavní soud jasně řekl, že o nařízení odposlechu, domovní prohlídky i o uvalení vazby musí vždy rozhodnout okresní soud v místě, kde došlo k údajnému trestnému činu. To se v případě mého klienta Romana Bočka ani ostatních obviněných v této kauze nestalo. Namísto pražského soudu rozhodoval Okresní soud v Ostravě. Důkazy takto získané, zejména z odposlechů a domovních prohlídek, jsou nezákonné," uvedl Toman.

Právník požádá olomoucké státní zástupce, aby všechny takto získané důkazy vyňali ze spisu. Pokud státní zástupce přesto podá obžalobu, uplatní stejný argument při předběžném projednání u soudu a bude žádat její vrácení žalobcům.

V kauze údajného uplácení poslanců ODS Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksy je vedle Bočka trestně stíhán expremiér Petr Nečas (ODS) a jeho současná manželka, někdejší šéfka premiérova kabinetu Jana Nagyová. Tluchoř, Šnajdr a Fuksa se na podzim roku 2012 vzdali poslaneckého mandátu, a navzdory svým námitkám tak umožnili schválení vládního daňového balíčku. Podle státního zastupitelství to udělali, protože dostali příslib výnosných míst ve státních firmách. Premiéra ke slíbení tzv. trafik navedla podle státního zastupitelství Nagyová spolu s Bočkem.

Nagyová navíc čelí obžalobě v kauze zneužití Vojenského zpravodajství i kvůli vynášení informací z BIS. Obviněna je i za krácení daní z dárků, které prý jakožto Nečasova pravá ruka dostávala od vlivných podnikatelů.