Zjistil to výzkum Univerzity Palackého (UP), kterého se zúčastnilo více než 5000 učitelů základních a středních škol z celé republiky.
Více než šest procent respondentů se stalo terčem kybernetického útoku v posledních 12 měsících, dalších asi 15 procent již dříve. „Mezi nejčastější formy incidentů patřily verbální útoky realizované prostřednictvím mobilního telefonu či internetu a obtěžování prostřednictvím prozvánění. Výzkum zachytil také vyhrožování učiteli či jeho zastrašování, případně šíření ponižující či zesměšňující fotografie," řekl vedoucí výzkumného týmu Kamil Kopecký z UP.

Nejčastější jsou krátkodobé útoky, které trvaly maximálně týden a dále nepokračovaly. Dlouhodobé útoky byly spíše výjimečné. Každou agresi není možné považovat za kyberšikanu. „Ta probíhá opakovaně, delší dobu, je intenzivní 
a má na oběť prokazatelný dopad. Na základě výzkumu lze prohlásit, že skutečnou kyberšikanu v posledních 
12 měsících zažilo 3,52 procenta učitelů, tedy 181 z 5136 respondentů," uvedl Kopecký.

TAJÍ TO

Ve dvou pětinách případů byli pachateli žáci, ale 
v osmi procentech rodiče některého z žáků. U čtvrtiny útoků se pachatele nepodařilo vypátrat. Řada pedagogů útoky tají. Přibližně ve třetině případů o tom věděli jejich kolegové.

Napadení učitelé se útokům nejčastěji brání tím, že se snaží odstranit závadný obsah z internetu nebo ho zablokovat. Někteří si o incidentech pořizují záznamy. Asi 15 procent učitelů situaci ignorovalo – buď ji nepovažovali za závažnou, nebo předpokládali, že problém sám odezní.

Výzkum provedlo Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s firmami O2 Czech Republic a Seznam.cz.