Kdo čte, uspěje. Rodiče vliv knih ale podceňují

Na druhou stranu 83 procent rodičů přiznává, že čtení knížek má velký význam pro další život a profesní uplatnění jejich ratolestí. 

Je evidentní, že internet je vítězícím konkurentem tištěných knih, přičemž především mladší matky a otcové netuší, proč a hlavně jak by měli své potomky od monitorů přitáhnout ke knihám. 

ANALÝZA: Svět je jinde. České školství to tuší jen málo

„Čtenářství se rozvíjí především v rodině. Pokud rodiče nekupují knihy, nevodí děti do knihoven, nemluví s nimi o postavách, děti si mnohdy ani neuvědomí, jak je četba úžasná. A naopak, rodiče, kteří s dětmi nečtou, nechápou, jaký problém je nedostatečná sečtělost,“ míní češtinářka Veronika Valíková z Arcibiskupského gymnázia a členka Společnosti učitelů českého jazyka a literatury.

Zdroj: Deník

Podle jejího názoru je největším negativním posunem, že žáci vyšších ročníků čtou převážně knihy ze seznamu četby k maturitě, což překvapivě nevede ke kýženým výsledkům. „Mohu potvrdit, že čtenáři zvládají maturitní i jiné testy lépe než nečtenáři. Snáze se orientují, rychleji řeší úkoly a dokážou číst mezi řádky,“ zdůrazňuje Valíková.

Poruchy učení

Logopedka Zuzana Lebedová upozorňuje, že čtením rodiče dětem nejen rozšiřují slovní zásobu, ale také jim pomáhají s porozuměním významu slov. V této souvislosti není zanedbatelný fakt, že v českých školách výrazně přibývá dětí s poruchami učení, dyslexií, dysgrafií a dyskalkulií. V končícím školním roce jich podle údajů ministerstva školství je 36 638, zatímco před pěti lety to bylo 34 521.  

„Větší počet řečových vad souvisí jednak s lepší diagnostikou, jednak patrně s vlivem digitálních médií a odkládáním dětí před televize, tablety a počítače,“ říká Zuzana Lebedová.

Plaga: Návrh změn v maturitách by měl být hotov do podzimu

Obecně prospěšná společnost Celé Česko čte dětem pak připomíná, že rodiče se častokrát neumějí trefit do čtenářského vkusu svých dcer a synů: „Neměli by se snažit být arbitrem kvality. Přínosnější je dát dětem možnost volby. Ať už si vyberou tištěnou či elektronickou knihu, hlavně že je čtení bude bavit.“ 

Mezi nejoblíbenější tituly patří stále Harry Potter, Deník malého poseroutky boduje u chlapců stejně jako Deník mimoňky u dívek.  

Praze zoufale scházejí učitelé. Magistrát je „loví“ na benefity

Jaké knihy číst podle společnosti Celé Česko čte dětem (výběr):
Děti 6 - 8 let
Zdeněk Svěrák: Jaké je to asi v Čudu
Arnošt Goldflam: Tatínek není k zahození
Astrid Lindgrenová: Děti z Bullerbynu
Bratři Grimmové: Pohádky bratří Grimmové
Pavel Šrut: Lichožrouti, Lichožrouti se vracejí

8 – 10 let
Karel Šiktanc: O dobré a zlé moci
Jan Werich: Fimfárum
Martina Drijverová: České dějiny očima psa
René Goscinny: Nové patálie malého Mikuláše
Clive Staples Lewis: Letopisy Narnie

10-12 let
Hugh Lofting: Příběhy doktora Dolittla
Eduard Štorch: Lovci mamutů
Jaroslav Foglar: Hoši od Bobří řeky
Vojtěch Steklač: Boříkovy lapálie
Joanne K.Rowlingova: Harry Potter

12 – 14 let
J. R. R. Tolkien: Pán prstenů
Jules Verne: Tajuplný ostrov
Sue Townsendová: Z deníku Adriana Molea
Jack London: Bílý tesák
Louis Pergaud: Knoflíková válka

Od 15 let
Michal Viewegh: Báječná léta pod psa
Jerome David Salinger: Kdo chytá v žitě
Henryk Sienkiewicz: Quo vadis?
Francis Scott Fitzgerald: Velký Gatsby
Khaled Hosseini: Lovec draků, Tisíce planoucích sluncí
Anne Franková: Deník