Šéfové základních a středních škol totiž měli podivnou výsadu neodvolatelnosti. Pokud nebyli přistiženi, jak przní žačky či žáky v kabinetu vycpané zvěře, nebo je nechytili s krabicí napěchovanou zpronevěřenými miliony v ruce, vládli škole desítky let. Zákonodárci proto došli k závěru, že zatuchlé poměry je třeba provětrat. Podpořili návrh ministerstva školství a pustili do světa novelu, která omezuje funkční období ředitelů na šest let.

Jak už to tak bývá, dobrou myšlenku nedotáhli do konce. V předpisu ponechali nejednoznačná přechodná ustanovení, která přinutila zřizovatele vyhlásit výběrová řízení plošně. V hektické době státních maturit se vedení většiny středních škol proto musí zabývat konkurzy.

Politické čachrování

Což v našich končinách automaticky znamená i intrikami, pochybnostmi a politickým čachrováním. Ne že by obavy nebyly namístě. Stačí připomenout, že na post ředitele Gymnázia Kolín měl zálusk Miroslav Lepil, jeden z aktérů kauzy Rath a místopředseda krajské organizace ČSSD.

Vicehejtman Stanislav Juránek se sice dušuje, že politická tlačenka je vyloučena, 
a pokud kraj vybere nakonec jiného kandidáta, než mu doporučí komise, sáhne maximálně po druhém v pořadí, ale pochybnosti tím nemizí. Koneckonců zpravodajové Deníku přinesli téměř z každého regionu příklady podivných konkurzů.

Přesto bych novinku nezavrhovala. Škola je do značné míry taková, jakým je její vedení. Hodně záleží na tom, zda je ředitel tvůrčí nadšenec, nebo poslušný ouřada, který má myšlenkové výboje už dávno za sebou. O to víc by se krajské a obecní vlády měly krotit a úzkostlivě dbát na čistotu výběrových řízení. Aby neplatilo, že vyhrává ten, kdo je zadobře s vrchností.