"Jsme připraveni, aby Senát dále pokračoval ve čtyřech místopředsedech, naše tři strany se na tom dohodly a máme teď v Senátu většinu," řekl předseda STAN Petr Gazdík. Shodu na struktuře vedení Senátu potvrdil i předseda ODS Petr Fiala. "Pak jsme také hovořili o tom, že se v Senátu bude respektovat princip, který tady vždycky byl, že do vedení Senátu, to znamená na pozice předsedů a místopředsedů, budou nominováni ti, kteří už mají alespoň dvouletou zkušenost senátora," řekl místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

"Domluvili jsme se skutečně na tom, že nebudeme podporovat žádné změny ústavy, které by měnily politický systém. Domluvili jsme se na tom, že Senát bude vracet Poslanecké sněmovně všechny zákony, které budou zvyšovat byrokracii, komplikovat lidem život, ty, které bude prosazovat v Poslanecké sněmovně polokomunistická vláda," prohlásil Fiala.

"Naše tři strany mají v Senátu většinu a my nepřipustíme, aby Senátem procházely zákony, které omezují občany tohoto státu, které omezují svobodu, které vedou k narušení demokratických principů, nebo změnám, které nejsou žádoucí a jsou byrokratické," řekl Gazdík.

Zeman by si v čele Senátu přál Kuberu

Nástupcem Milana Štěcha (ČSSD) v čele Senátu by se mohl stát některý ze čtyř kandidátů tří nejsilnějších frakcí. ODS navrhuje svého místopředsedu Senátu a dosavadního teplického primátora Jaroslava Kuberu, kterého by si přál v čele horní komory také prezident Miloš Zeman. Štěch by se mohl stát jedním z místopředsedů.

Kvůli Zemanově přízni by s Kuberou měli problém Starostové. Mezi jejich adepty patří šéf senátního výboru pro regionální rozvoj Zbyněk Linhart, nebo ředitel gymnázia Jiří Růžička ze školského výboru. Lidovci navrhují bývalého rektora Univerzity Karlovy Václava Hampla, který je předsedou senátního evropského výboru.

"Já respektuji ten princip, že nejsilnější strana navrhne svého kandidáta. Potom je otázka, jestli bude zvolen," řekl předseda senátorů KDU-ČSL a nezávislých Petr Šilar.

Předsedu Senátu navrhuje podle tradice nejsilnější senátorský klub. Dosud ale není jasné, jak se počty členů v jednotlivých klubech ustálí, záleží na tom, ke komu se přidají nezávislí senátoři. ODS by podle aktuálního stavu měla mít v klubu 16 senátorů, stejně jako Starostové. KDU-ČSL může zatím počítat s 15členným klubem. ČSSD má 13 senátorů, ANO sedm a Klub pro liberální demokracii - Senátor 21 šest členů. Posílil jej senátor Pirátů Lukáš Wagenknecht.

Adeptem by mohl být i senátor Hampl

Předseda senátorského klubu Starostů Jan Horník připustil, že za určitých okolností by mohl být kandidátem na předsedu také senátor Hampl, například pokud by všechny tři nejsilnější kluby měly shodně po 17 senátorech. "Kdyby došlo třeba k rovnosti postů 17-17-17, tak si dovedu představit, že on by mohl být takovým tím stmelujícím prvkem. Hlavně umí evropské věci, je pravicový a je to člověk, který byl rektorem Karlovy univerzity, a to by mělo úplně jinou váhu ve světě, než nám předvádí třeba pan prezident," prohlásil.

Dosud ale není jasné, jak se počty členů v jednotlivých klubech ustálí, záleží na tom, ke komu se přidají nezávislí senátoři. Nově zvolený senátor Pirátů Lukáš Wagenknecht se rozhodl připojit ke klubu Senátor 21. Z dalších nově zvolených se rozhodl rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek, že bude spolupracovat se STAN.

Ostatní čeká ještě jednání s frakcemi v horní komoře. Jde o bývalé prezidentské kandidáty Pavla Fischera, Marka Hilšera a Jiřího Drahoše, o bývalou poslankyni TOP 09 Jitku Chalánkovou nebo o nezávislého senátora z Českých Budějovic Ladislava Faktora. Představitelé senátních stran se před novináři shodli na tom, že jednání s těmito senátory budou pokračovat.