Smrt si nevybírá. Prezidenti, ministři, miliardáři, majitelé sportovních klubů, zakladatelé průmyslových či finančních impérií, vlivné osobnosti politického, hospodářského i společenského života, lidé držící reálnou i zprostředkovanou moc - ti všichni představují v konfrontaci s leteckou katastrofou jen stejně křehkou a zranitelnou tělesnou schránku jako kdokoli jiný. A přestože historie letectví je dosud poměrně krátká a nepřesahuje o mnoho jedno století, existuje bohužel již bezpočet případů, které to dokládají.

Další články k úmrtí Petra Kellnera najdete ZDE

Svědčí o tom i dějiny samostatného československého státu, který vznikl v roce 1918 a ani ne rok poté už ovlivnila jeho existenci letecká tragédie, dodnes vnímaná rozporuplně.

Milan Rastislav Štefánik

Psal se květen 1919 a z diplomatické mise v Itálii se vracel do republiky tehdejší ministr vojenství Milan Rastislav Štefánik. Pro návrat zvolil letadlo, konkrétně moderní třímotorový bombardovací dvouplošník Caproni Ca.33. Trval na něm, přestože mu to vymlouvali - stroj představoval těžké a velké letadlo, v němž při zkušebních letech zahynuli už tři piloti. Štefánik si ho ale nechtěl dát vymluvit.

Jako bývalý válečný pilot chtěl i sám pilotovat, tuto prosbu mu už ale kvůli jeho zdravotnímu stavu zamítli. Do pilotních sedaček tak usedli italští vojenští piloti Giotto Mancinelli-Scotti a Umberto Merlini, které doplnil mechanik Gabriele Aggiusti. Čtvrtým členem posádky byl sám Štefánik, jenž zaujal místo předního střelce. Podle pozdější lékařské zprávy ale měl po nehodě typicky zhmožděná varlata od nárazu na knipl, takže je pravděpodobné, že si po vzletu vyměnil s jedním z pilotů místo.

K neštěstí došlo 4. května 1919 u bratislavského letiště. Asi čtyři kilometry od letiště se letoun ve výšce zhruba 70 metrů náhle sklopil svým nosem dolů a vzápětí dopadl tvrdě na zem, kde se ještě překlopil na záda. Všichni čtyři muži zahynuli.

Vyšetřování označilo za pravděpodobnou příčinu nehody zapletení rádiové antény do ovládacího lanka ocasu. Dodnes ale žijí i konspirační teorie, podle nichž se Štefánika snažili odstranit vrcholní českoslovenští představitelé.

Tomáš Baťa

Určitá neústupnost osobnosti, která o letu rozhodovala, stála zřejmě také za tragédií zlínského obuvníka a průmyslníka Tomáše Bati. Ten zahynul 12. července 1932 spolu se svým pilotem Jindřichem Broučkem při letu do Švýcarska, kde se chtěl zúčastnit otevření pobočky svých závodů.

Let se uskutečnil i přesto, že nad letištěm v Otrokovicích, odkud Baťův soukromý letoun Junkers F 13 startoval, ležela silná mlha. Zhruba sedm minut po startu se letoun zřítil z výšky kolem 20 až 30 metrů přímo do areálu otrokovické továrny firmy Baťa v městské části Bahňák.

Traduje se, že na odletu Baťa trval i přes nepříznivé meteorologické podmínky, protože ho v Curychu čekali. Start byl původně o hodinu odložen, nakonec ale oba muži kvůli Baťovu naléhání vzlétli. Let však trval jen krátce. Mlha totiž houstla, a tak se Brouček pravděpodobně rozhodl pro návrat. Při otočce letoun ztratil výšku a zapíchl se ve 150kilometrové rychlosti do země.

Ministerská komise, která nehodu vyšetřovala, označila za příčinu ztrátu prostorové orientace pilota v husté mlze. Podle svědků, kteří se dostali k letadlu jako první, prý Brouček stále ještě svíral knipl, protože se zřejmě do poslední chvíle snažil nehodě zabránit.

Viera Husáková

Let vrtulníkem se stal osudný také Vieře Husákové, druhé manželce československého prezidenta Gustáva Husáka. Ta si ve čtvrtek 20. října 1977 naštíplav lázních Bardejov při běžném zakopnutí ramenní kost a hlavní chirurg bratislavského Státního sanatoria profesor Pavol Novák rozhodl o jejím převozu do Bratislavy.

K přepravě byl určen vrtulník leteckého oddílu Federálního ministerstva vnitra Mi-8, který odstartoval s Husákovou, Novákem a třemi členy posádky v 17:13.

Během letu se však výrazně zhoršilo počasí na bratislavském letišti, kde se začala tvořit mlha. Dispečink proto doporučil posádce vrtulníku přistát v Piešťanech, kapitán stroje to však odmítl a ve vzdálenosti zhruba devět kilometrů od cíle požádal o plné rozsvícení naváděcích světel v Bratislavě.

První pokus o přistání kolem 19:30 se nezdařil, pilota světla zřejmě oslnila. Požádal o jejich ztlumení a zkusil přistát podruhé, při tomto pokusu však vrtulník v 19:35 pár metrů od okraje dráhy havaroval. Husáková i personál vrtulníku byli nalezeni už mrtví, profesora Nováka vyprostili z kabiny v bezvědomí, ale i on zemřel během několika hodin.

Podle závěrečné zprávy z 15. listopadu 1977 byl pilot během přistání v mlze oslněn světly a po jejich ztlumení začal s vrtulníkem prudce klesat k ranveji. Poté, co se v malé výšce dostal nad posekané kukuřičné pole, se ve vzduchu zvířil prach, pilot ztratil prostorovou orientaci a nakonec zavadil předním podvozkovým kolem i okrajem listů rotoru o zem.

Smolensk

Hodně kontroverzí dodnes vzbuzuje i katastrofa polského letounu Tu-154, k níž došlo dne 10. dubna 2010 nedaleko Smolenska. Letoun přepravoval vysoké polské vojenské a politické představitele, kteří letěli z Varšavy do Ruska uctít památku obětí Katyňského masakru.

Při neštěstí zemřelo všech 96 osob na palubě (89 cestujících a sedm členů posádky), mimo jiné prezident Lech Kaczyński s manželkou a nejvyšší velení polské armády. Piloti se pokoušeli přistát v husté mlze. Letoun sestoupil hluboko pod normální dráhu přiblížení, zasáhl stromy a narazil do země.

Rovněž v tomto případě se hodně mluvilo o ovlivňování jednání pilotů ze strany vysokých vojenských činitelů, kterým záleželo mimořádně na tom, aby polská delegace přistála. Piloti údajně stresovala případná negativní reakce prezidenta Lecha Kaczyńského na to, kdyby zvolili přistání na náhradním letišti v Moskvě nebo Minsku, a rozhodli se raději riskovat přiblížení v nevhodných podmínkách

Jaroslavl

Jako nejtemnější den v dějinách ledního hokeje byla před deseti lety označována letecká havárie letounu Jak-42 u ruské Jaroslavli, k níž došlo 7. září 2011. Letoun, na jehož palubě se nacházel hokejový tým Lokomotivu Jaroslavl, se zřítil na své cestě do běloruského Minsku, kde měl druhý den odstartovat novou sezonu KHL. Na palubě letadla byli i tři čeští hokejisté Josef Vašíček, Jan Marek, Karel Rachůnek, Slovák Pavol Demitra a Němec Robert Dietrich. Havárii nikdo z nich nepřežil.

Letadlo havarovalo za slunného dne těsně před čtvrtou hodinou odpoledne místního času v těsné blízkosti letiště Tunošna. Třímotorovému letounu se nepodařilo včas vzlétnout z dráhy a po startu z travnatého předpolí ranveje již nenabral dostatečnou výšku. Krátce se vznesl do vzduchu a po následné kolizi s anténním systémem LLZ dopadl z výšky několika metrů zpět na zem. Po dopadu se rozlomil a začal hořet. Část trosek spadla do blízké řeky Volhy.

Z osmi členů posádky a třiceti sedmi pasažérů bezprostředně přežily jen dvě osoby, z nichž jednou byl pozemní mechanik Alexandr B. Sizov, a druhou pak ruský útočník Alexandr Galimov, který utrpěl popáleniny na 90 procentech povrchu těla (ten však následkům zranění nakonec přece jen podlehl).

Olivier Dassault

Smrt Petra Kellnera přišla také bohužel jen tři týdny po tragické smrti dalšího světového boháče, francouzského miliardáře a poslance Oliviera Dassaulta. Také on přišel o život při havárii vrtulníku.

Ten se zřítil v neděli 7. března 2021 poblíž letoviska Deauville v Normandii na severozápadě Francie, kde měl miliardář své soukromé rekreační sídlo. Při nehodě zahynul kromě něj i pilot vrtulníku, jehož služeb Dassault využil i přesto, že byl sám mnohaletým zkušeným pilotem.

Podle deníku Independent zavadila jednomotorová helikoptéra Eurocopter AS 350 krátce po vzletu o strom.

Dassault byl majitelem rodinného impéria, kam patří mimo jiné francouzský celostátní deník Le Figaro, rozlehlé vinice či softwarová společnost Dassault Systemes. Podle žebříčku časopisu Forbes se loni zařadil na 361. příčku mezi největší boháče světa, spolu se svými dvěma bratry a sestrou. Jmění každého sourozence magazín odhadl přibližně na pět miliard eur (asi 132 miliard korun).

Další letecké katastrofy známých osobností:

Dieppe, 8. listopadu 1948
Při letu z Paříže do Londýna se nad průlivem La Manche ztratilo letadlo s pilotem Narbonnem, radiotelegrafistou a šesti československými ledními hokejisty Zdeňkem Jarkovským, Miloslavem Pokorným, Vilibaldem Šťovíkem, Zdeňkem Švarcem, Ladislavem Trojákem a Karlem Stiborem.

Mnichov, 6. února 1958
Na letišti v Mnichově havarovalo letadlo, jímž se z úspěšného čtvrtfinálového zápasu Evropského poháru vracel fotbalový tým Manchester United. Katastrofa si vyžádala 23 lidských životů, včetně životů sedmi hráčů.

Atlantik, Martha’s Vineyard, 16. července 1999
V důsledku prostorové dezorientace pilota se do Atlantického oceánu nedaleko ostrova Martha’s Vineyard zřítilo malé letadlo pilotované Johnem Kennedym mladším, synem někdejšího amerického prezidenta. Na palubě byli kromě něj jeho manželka Carolyn a její sestra Lauren Bessettová, všichni zahynuli. 

Sierra Nevada, září 2007
Do horského masivu Sierra Nevady narazil v září 2007 jednomotorový letoun Bellanca pilotovaný americkým podnikatelem a dobrodruhem Stevem Fossettem. Vrak letounu a Fossettovo tělo byly nalezeny až déle než rok po havárii.

Lanark, Velká Británie, září 2007
Psalo se 15. září 2007, když při nehodě jím pilotovaného vrtulníku zahynul legendární závodník rallye Colin McRae. Devětatřicetiletému Skotovi, jeho pětiletému synovi Johnymu i dvěma rodinným známým se stal osudným manévr nízko nad zemí, po němž se stroj zřítil. K nehodě přitom došlo pouhé dva kilometry od McRayova domova. 

Leicester, 27. října 2018
Po zápase Premier League mezi Leicesterem a West Hamem se vedle stadionu v Leicesteru zřítil soukromý vrtulník majitele klubu Vičaje Srivadtanaprapchy a skončil v plamenech. Nikdo z pěti lidí na palubě nepřežil, mezi oběťmi byl i sám Srivadtanaprapcha.

Alderney, 21. ledna 2019
Letadlo Piper Malibu s osmadvacetiletým fotbalistou Emilianem Salou a pilotem Davidem Ibbotsonem na palubě zmizelo z radarů v blízkosti jednoho z Normanských ostrovů u pobřeží Francie. Argentinský útočník se vracel z Nantes, kde se byl rozloučit se svými bývalými spoluhráči, do Cardiffu, který ho krátce předtím koupil za 17 milionů eur (přibližně 425 milionů korun) a stanovil tak nový klubový rekord.

Kalifornie, 26. ledna 2020
Při havárii vrtulníku v kopcích u Calabasas severozápadně od Los Angeles zahynul pětinásobný šampion NBA a dvojnásobný olympijský vítěz Kobe Bryant a jeho třináctiletá dcera Gianna Maria.

Pszcyna, 23. února 2021
Při pádu vrtulníku u města Pszczyna na jihu Polska zahynul polský milionář a podnikatel Karol Kania, zakladatel a majitel firmy, patřící v Evropě mezi největší výrobce substrátu pro pěstování hub. Soukromý vrtulník typu Bell 429 se zřítil v noci v lese. Pilot a Kania zahynuli na místě, další dva cestující, žena a muž, byli hospitalizováni se zlomeninami.