Rozsah amnestie včetně zastavení šetření některých případů ekonomického charakteru vyvolal ve společnosti velký odpor, Klausovi pak výrazně klesla popularita v průzkumech. „Já bych tu amnestii i přes ten neuvěřitelný šum v médiích, který nastal,…udělal znovu opravdu stejným způsobem," prohlásil. Až vášně opadnou, lidé ji, doufá, pochopí.

„O tom, jestli byla učiněna v souladu s Ústavou a v souladu pravomocemi prezidenta, o tom je směšné hovořit. Nevěřím, že by někoho v Senátu mohlo vážně napadnout, že by o tomto mohli hovořit," dodal. Veřejné slyšení k motivům, okolnostem a důsledkům novoroční amnestie pořádá ústavní výbor horní komory.

Chybí podpisy

Jindy, a to na mimořádné schůzi, by se Senát mohl zabývat také návrhem žaloby na Klause pro velezradu v souvislosti s amnestií. Schůze by se uskutečnila ještě do 7. března, tedy před nástupem nové hlavy státu, řekla místopředsedkyně horní komory Alena Gajdůšková (ČSSD). Zároveň ale přiznala, že k přijetí návrhu žaloby k Ústavnímu soudu chybí dost senátorských podpisů.

Těch je podle dostupných informací zatím k dispozici necelá desítka, k přijetí a tím projednávání návrhu je podle ústavy třeba nejméně 27 podpisů členů horní komory. Zaslání žaloby k Ústavnímu soudu by pak musel Senát schválit. Posun v možnosti žalobu projednávat by podle Gajdůškové mohl nastat právě po čtvrtečním veřejném slyšení v Senátu ke Klausově amnestii.

Bylo to dobře připravené

Kontroverzní novoroční amnestie je podle Gajdůškové pouze jedním z důvodů žaloby, a to pro porušení práva poškozených na spravedlivý proces a na ochranu majetku. Senátorka poukázala na způsob její přípravy. „Jsem přesvědčena o tom, že to nebyl diletantismus, ale že to bylo dobře připravené," uvedla Gajdůšková, která spolu s dalšími senátory už dříve požádala Ústavní soudu, aby zrušil část amnestie týkající se zastavení trestních stíhání.

Připravená žaloba, kterou podporuje petice o 60.000 podpisech, také viní prezidenta z toho, že navzdory soudnímu verdiktu nerozhodl o jmenování Petra Langera soudcem a nepodepsal dodatek k lisabonské smlouvě, který se týká nového záchranného fondu eurozóny, ačkoli obě parlamentní komory vznik tohoto Evropského stabilizačního mechanismu schválily.