Získané peníze půjdou na důchodový účet. Zvýšení DPH bude znamenat mimo jiné zdražení potravin, léků, sociálních a zdravotních služeb, městské hromadné dopravy, vstupenek na kulturu a sport, knih, novin, vody a tepla.

Změny DPH podle dřívějších propočtů ministerstva financí dopadnou nejvíce na důchodce a nízkopříjmové domácnosti s dětmi. Životní náklady důchodců by se měly příští rok zvýšit podle propočtů ministerstva, které neobsahují případné kompenzace, o téměř dvě procenta, měsíčně o 313 korun. Nízkopříjmovým domácnostem by měly náklady měsíčně stoupnout o 263 korun, tedy o 1,87 procenta.

Také analytici předpokládají, že růst nižší sazby DPH zvýší výdaje domácností měsíčně o stovky korun. Například podle analytika ČSOB Petra Dufka vzrostou výdaje domácností o 100 až 110 korun na osobu a měsíc. Podle studie institutu CERGE-EI změna ukrojí příští rok z příjmů domácností v průměru 247 korun měsíčně.

Podle výpočtů Informačního institutu růst nižší sazby DPH zvýší průměrné výdaje domácnosti za potraviny o 1330 korun ročně. „V procentuálním vyjádření jde o navýšení o 2,6 procenta,“ uvedl již dříve institut.

Obtížné schvalování

Novela má za sebou náročné schvalování, poté co o ní musela opětovně jednat sněmovna, které předlohu vrátil Senát. Koaličním poslancům se navzdory obstrukcím opozice normu nakonec podařilo prosadit v rámci víkendového zasedání na začátku listopadu.

Levice kritizuje například to, že zdražení potravin povede k nákupům levnějšího zboží nebo k častějším nákupům v zahraničí. Podle ministra financí Miroslava Kalouska má zvýšení DPH pomoci k zajištění dlouhodobé finanční stability důchodového systému. Kalousek opakovaně uvedl, že zhruba 22 miliard korun, které má zvýšení daně vynést, půjde výlučně na krytí schodku na důchodovém účtu. Případné přebytky skončí na zvláštním účtu finančních aktiv.

Změnu v sazbách kritizuje nejen opozice. Například představitelé družstevních prodejen se obávají, že zvýšení daně přinese zánik stovkám jejich obchodů, které budou muset kvůli vyšší dani zdražit. Proti zdražení knih v důsledku zvýšení sazby daně zase protestovalo v červnu několik stovek lidí.

ODS a TOP 09 již nyní uvažují o další změně v sazbách DPH, která má nastat v roce 2013. Zatímco schválený zákon počítá se 17,5 procenta, premiér Petr Nečas i ministr Kalousek hovoří o možné sazbě 19 procent. To ale zatím odmítala třetí koaliční strana Věci veřejné.

Klaus podepsal také zákony reformy zdravotnictví a sociální oblasti

Prezident Václav Klaus podepsal soubor zákonů, které jsou součástí vládní reformy ve zdravotnictví a sociální oblasti. O rozhodnutí prezidenta informoval jeho mluvčí Radim Ochvat. Zákony dříve odmítl Senát, sněmovna ale jeho veto po několikadenních obstrukcích opozice hlasy koaličních poslanců přehlasovala. Po podpisu prezidenta už nestojí vládním reformním zákonům nic v cestě. Klaus v úterý podepsal i novelu, podle které dolní sazba daně z přidané hodnoty příští rok stoupne na 14 procent ze současných deseti procent, od roku 2013 se sazby mají sjednotit na 17,5 procenta.

Druhou část vládní reformy zdravotnictví tvoří několik norem. Zákon o zdravotních službách vymezuje podmínky poskytování péče a postavení státu, poskytovatelů péče a pacientů. Pacient má například získat právo na veškeré informace o svém zdravotním stavu a o zdravotních službách, které mu mají být poskytnuty.

Zákon o zdravotnické záchranné službě mimo jiné prodlužuje dobu příjezdu záchranářů k pacientovi o pět minut – nejvýše na 20 minut. Záchranáři také budou mít zákonnou možnost vstupovat do cizích objektů a budou moci žádat pomoc od jiných lidí.

Zákon o specifických zdravotních službách upravuje například umělé oplodnění, sterilizace žen, kastrace můžu a transsexualitu. Předloha rovněž zakazuje klonování lidí a stanoví podmínky pro ověřování nezavedených léčebných metod na lidech. Umělé oplodnění bude moci podstoupit žena nejvýše do 49 let. Podle novely zákona o zdravotním pojištění budou mít pojišťovny povinnost zajistit pacientům dostupnost hrazených služeb jak v místě, tak v čase. Klient také bude mít právo získat od pojišťovny údaje o tom, které hrazené služby mu byly poskytnuty.

Prezident svým podpisem potvrdil také novelu zákon o pomoci v hmotné nouzi a změnu zákona o zaměstnanosti. Vláda mění mimo jiné systém sociálních dávek a zpřísňuje pravidla pro výplatu podpory v nezaměstnanosti.

Dávky jen na úřadu práce

Různé sociální dávky bude podle předloh nově vyplácet jen úřad práce. Lidé je budou moci čerpat rovněž prostřednictvím sociální karty. Celková výše rodičovského příspěvku se při dvouleté, tříleté a čtyřleté variantě sjednotí na 220.000 korun. Srážku ve výši asi deset procent mohou čekat lidé, kteří nebudou posílat starší dítě do školy.

Příspěvek na péči se sice bude dál dávat postiženým lidem „na ruku“, změní se však pravidla pro jeho poskytování. U příspěvku na bydlení se jeho vyplácení omezí na sedm let během deseti let. Výjimku budou mít například lidé nad 70 let. Příspěvek budou moci úřady vyplácet přímo pronajímateli.

Novela zákona o zaměstnanosti počítá například s úpravou odpracované doby, která je podmínkou pro získání podpory v nezaměstnanosti. Lidé budou moci dostat po dvou měsících po registraci na úřadu práce nabídku veřejně prospěšných prací nebo veřejné služby v rozsahu až 20 hodin týdně. Pokud ji uchazeč o zaměstnání bez vážných důvodů odmítne, bude vyřazen a nebude dostávat podporu v nezaměstnanosti.

Podle ČSSD jde o protiústavní opatření a chystá proto stížnost na tento zákon u Ústavního soudu. Sociální demokraté zvažují i to, že kvůli způsobu schválení norem ve sněmovně, kde vládní koalice v reakci na opoziční obstrukce sloučila rozpravu k více normám, napadnou u Ústavního soudu celý balík vládních reformních zákonů.