Klaus, který v prezidentském úřadu skončí letos 7. března, vyhlásil amnestii na Nový rok u příležitosti 20. výročí vzniku České republiky. Prezident prominul nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody, které byly uloženy do konce loňského roku a nepřevyšují jeden rok v cele. Amnestie se týkala také trestů odnětí svobody u lidí, kterým letos bude 75 let a délka jejich trestu nepřesáhla deset let.

Největší kontroverze ale vyvolalo ustanovení, podle nějž Klaus zastavil pravomocně neskončené trestní stíhání, od jehož zahájení k 1. lednu uplynulo více než osm let. Nařízení se dotýká trestných činů se sazbou nepřevyšující desetileté odnětí svobody. Vztahuje se to i na několik velkých hospodářských kauz spadajících pod vrchní státní zastupitelství. Podle návrhu Městského soudu v Praze je celá amnestie v rozporu s ústavou, pokud ji předem neprojednala vláda. Zabývat by se tím měl Ústavní soud, podle většiny expertů ale stížnost nemá šanci na úspěch.

Přirovnání k sarajevskému atentátu

Prezident se proti nevoli vyvolané amnestií několikrát ohradil, její kritiku přirovnal k takzvanému sarajevskému atentátu z roku 1997. „Je to kampaň proti mně, proti hodnotám, které představuji a zastávám a které více než 20 let v politice prosazuji," uvedl již počátkem ledna.

Nynější průzkum CVVM se netýkal jen důvěry v prezidenta, ale i v další instituce a činitele – vládu, Sněmovnu, Senát, krajská a obecní zastupitelstva, starosty a hejtmany. Na rozdíl od propadu důvěry v prezidenta u těchto institucí a představitelů veřejné moci žádné výrazné změny oproti prosinci nenastaly. Nejdůvěryhodnější jsou pro veřejnost obecní zastupitelstva a starostové, jimž shodně věří 58 procent dotázaných. Nejméně lidé důvěřují vládě a Sněmovně, kabinetu věří 12 procent lidí, dolní komoře 11 procent.