Klausova žena by sice pravděpodobně se svým týmem důvěru sněmovny nezískala, ale ani to by nebylo překážkou udržovacího vládnutí. Kabinet totiž může spravovat zemi i v demisi, tedy bez požehnání poslanců. To ale čestný předseda SPOZ Miloš Zeman určitě v úmyslu nemá. Jak jsme se dozvěděli z úst jeho kancléře Vratislava Mynáře (SPOZ) i odstupujícího ministerského předsedy Petra Nečase (ODS), prezident dává přednost pokračování vlády v současném stranickém složení, tedy ODS, TOP 09 a LIDEM. Je-li tomu tak, pak se 2,7 milionu jeho voličů asi nebude stačit divit.
„Vývoj jde doleva," řekl Miloš Zeman 26. ledna Deníku na dotaz, zda jeho zvolení potvrzuje tezi, že si občané přejí levicovou alternativu současnému spravování země.
Co tedy znamená nynější obrat?
Prodloužení pravicového konceptu o rok dává Zemanovi velké možnosti manévrování. Každý premiér vzešlý z dnešní mizerie bude slabý, a to i když se jím stane schopný, razantní a obecně přijatelný Martin Kuba (ODS). Toho si přejí nejen regionální organizace jeho strany, ale především by se zamlouval dvěma konstruktérům opoziční smlouvy, Miloši Zemanovi a Václavu Klausovi. Pravděpodobně i ruským a českým podnikatelům, kteří prosazují dostavbu Temelína Konsorciem MIR.1200.
Populární a prokazatelně ve svém průmyslovém resortu užitečný Martin Kuba by zřejmě dokázal získat pro ODS pár procent poztrácených voličů. Přesně to (a také blízkost k Hradu) působí ovšem jako červený hadr na býka, přesněji řečeno 1. místopředsedu TOP 09 Miroslava Kalouska. Ten by logicky v čele vlády raději viděl nevýrazného, až autistického Zbyňka Stanjuru nebo váhavce Jiřího Pospíšila.
Zcela mimo hru paradoxně zůstává muž, kterého by voliči v případě předčasných voleb přesvědčivě katapultovali do premiérského křesla – lídr ČSSD Bohuslav Sobotka. Ten kategoricky trvá na předčasných volbách a odmítá se zúčastnit nedůstojného divadla z vůle Miloše Zemana, nikoli voličů.
Pokud prezident myslel vážně svá slova na sjezdu ČSSD, že si přeje její vítězství, pak má nyní ideální příležitost jí ho dopřát. Když dopustí další vládnutí pravicové sestavy, je jasné, že mu nejde o levicovou alternativu posledních tří let, ale naopak o oslabení ČSSD a posílení vlastní pozice.