Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Klimatický vyjednavač: Začít musí každý u sebe

Praha - České hlavní město se ve středu opět stalo centrem klimatologů a vyjednavačů nové smlouvy o snižování emisí skleníkových plynů, která nahradí takzvaný Kjótský protokol.

6.10.2009 5
SDÍLEJ:

Hlavní poradce pro vyjednávání o nové dohodě o ochraně klimatu Ketil Karlsen z ministerstva zahraničí DánskaFoto: Deník/Šimánek Vít

Novou dohodu by měly státy světa stvrdit podpisem už v prosinci v dánské Kodani. Do Prahy se poslední zářijovou středu sjeli experti, aby zkonzultovali, jak cesta k nové klimatické smlouvě vypadá. Deník při té příležitosti exkluzivně vyzpovídal hlavního vyjednavače, Ketila Karlsena z dánského ministerstva zahraničí.

Ve vyjednávání klimatické dohody se na začátku roku výrazně angažovala Česká republika v rámci svého předsednictví Evropské komisi. Jaký byl podle vás přínos českého předsednictví?
Domnívám se, že české předsednictví stejně jako následující švédské odvedlo výbornou práci. Především dalo celému procesu dynamiku a tím vytvořilo silnou a spolehlivou platformu Evropské unie pro vyjednávání. Na konci prosince loňského roku vznikl klimatický a energetický balíček EU a musím říci, že právě vytrvalosti českého předsednictví se podařilo začít vyjednávat i o velmi kontroverzních finančních otázkách. Myslím, že nebýt vytrvalosti českého předsednictví, nebyli bychom dnes tam, kde jsme.

To je právě otázka. Kde se vyjednávání o klimatické dohodě nyní nachází? Na jedné straně mluvil předseda Evropské komise o „situaci velmi blízké patu“. Naopak Čína v New Yorku přijala závazek snižovat emise skleníkových plynů až do roku 2020. Blížíme se tedy dohodě, nebo ne?
V tuhle chvíli se dostáváme do cílové rovinky před kodaňskou konferencí, blíží se zásadní moment. Viděli jsme to i v úterním vystoupení Ban Ki Moona (generální tajemník OSN – poznámka autora) před zhruba sty hlavami států. Navíc se už konalo několik významných zasedání, za pár dnů začíná zasedání G-20. V tomto smyslu se samozřejmě objevuje celá řada spekulací, kudy se ubíráme. Co je ale pozitivní: otázky klimatu se na agendě těchto setkání konečně dostaly na první místo. A myslím si, že teď přišel čas na činy. Padlo už mnoho slov, z nichž je vidět, že tam jsou dobré úmysly. Nyní musíme vyčkat, zda se tato slova podaří přenést do praxe.

Evropská unie už svůj závazek zveřejnila, stejně tak Spojené státy oznámily svůj úmysl ke kodaňské dohodě se přidat. Čeká se ale na postoj Číny a Indie, které patří k největším producentům skleníkových plynů. Opravdu je reálné, aby se tyto rozvojové země zavázaly snižovat emise?
Faktem je, že za posledních pár dnů, včetně úterních událostí z New Yorku, jsme zaznamenali několik pozoruhodných vyjádření, která ukazují právě i na straně zemí jako je Čína a Indie, že uznávají význam změn klimatu a že intenzivně vyvíjejí vnitrostátní politiky a strategie pro potírání změny klimatu. Myslím si, uvědomování si významu, je hlavním předpokladem pro úspěch konference v Kodani. Musíme se maximálně snažit využít toho, co už máme – tedy spolupráce. Nelze stát na dvou stranách barikády – na jedné straně rozvinuté, na druhé rozvojové země. Spolupráce přináší pozitivní změny a přístupy vidíme právě u zemí, jako jsou Čína a Indie.

Evropští politici se stále ohánějí slovy jako je snižování emisí, boj s klimatickou změnou, potřeba adaptace a podobně. V praxi však zatím jejich prohlášení moc vidět nejsou. Konkrétní opatření k razantnímu omezení emisí, jako povinné nízkoenergetické či pasivní domy nebo zvýhodnění automobilů na elektřinu, téměř žádná evropská země neprosazuje. Nemůže tento rozpor odradit veřejnost, která zatím spíš stojí na vaší straně?
Rozumím otázce. Ve skutečnosti se rozvíjí řada aktivit v této oblasti a vyvíjejí se nové zelené technologie. Příkladem může být naše země Dánsko, kde se vyvíjí řada nových ekologických řešení v technice a lidé, kteří je vyvíjí, se tím velice dobře živí. Ale souhlasím s vámi, jsou ještě rezervy, je potřeba dělat víc. Myslím si, že právě tohle bude patřit k hlavním cílům pro kodaňskou konferenci. Tedy vydat jasný signál soukromému sektoru, sektoru akademickému a vědeckému, že existuje silný zájem o výzkum nových ekologických technologií. V tomto směru bychom měli stát v popředí tohoto vývoje.

Tlak na snižování energetické náročnosti zatím nejvíc pociťují domácnosti – Evropská unie zavádí úsporné zářivky, energetické kategorie nových domů nebo například kategorie úsporných elektrospotřebičů. Kdy přijde řada na podniky a firmy, jejichž spotřeba energie a produkce skleníkových plynů je výrazně větší?
Tohle je velmi důležitá otázka. My se k tomu snažíme přistupovat tak, že jeden přístup nevylučuje ten druhý. K nové takzvané smlouvě o klimatu by měli přistoupit jak jednotlivci, rodiny a celá společnost, tak i společnosti jako firmy. Ty potřebují jasný regulační a legislativní rámec a také systém pobídek, který by je nutil používat ekotechnologie. Cestou k nízkouhlíkové společnosti se samozřejmě musí vydat každý z nás, začíná to u jednotlivce, u každé domácnosti. Ale zároveň tento vývoj musí probíhat s respektem ke snaze zajistit stabilní hospodářský růst a důstojné podmínky pro život společnosti.

Ve světle posledního vývoje, jaký výsledek Kodaňské konference byste považoval za úspěch?
Je to krátká otázka, ale vyžaduje trochu delší a komplexnější odpověď. Co potřebujeme? Abychom v Kodani uspěli, tak potřebujeme dohodu, která jasně stanoví rámec pro boj proti klimatické změně. Potřebujeme také dohodu, která stanoví maximální datum, kdy máme prahových hodnot ve snížení emisí oxidu uhličitého dosáhnout. Potřebujeme takovou dohodu, která respektuje cíl nepřesáhnout oteplení o 2°C, tak jak na to upozornili vědci. Dohoda musí být taková, že musí nabízet i cesty k dosažení těchto cílů, nabízet rámec pro adaptační kroky, především pro ty nejchudší a nejzranitelnější země. Potřebujeme dohodu, která správným způsobem nastavuje systém řízení, vládnutí pro realizaci těchto cílů. A samozřejmě dohodu, která nabízí jasné pobídky pro výrobu a vývoj čistých ekologických technologií. To je obrovský úkol, ale odráží to současné bezprostřední potřeby společnosti. Já to považuji za, pokud ne úplně hlavní, tak rozhodně jednu z hlavních výzev pro 21. století. Pokud se nám tady nepodaří dosáhnout konkrétních výsledků, zradíme budoucí generace.

Autor: Filip Sušanka

6.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Rome a Julie

Shakespeare se zamiloval. Kde? V Libni

Christian Lindner, šéf FDP
18

Opoziční smlouva v Německu? Sociální demokraté uvažují o CDU

AUTOMIX.CZ

Tesla každou minutu prodělá 170 tisíc korun. A někteří už věští datum konce

Zakladatel Tesly Elon Musk je sice vizionář se snahou zachránit planetu, ale podle některých není právě ukázkovým prototypem schopného byznysmena. Myslí si to přinejmenším Bob Lutz, který má v automobilovém průmyslu desítky let zkušeností.

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Podle dohody sněmovních stran bude mít hnutí ANO předsedy sedmi výborů, Demokratický blok tvořený ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN čtyř výborů. Po dvou výborech povedou Piráti, SPD a KSČM, předsednictví v jednom získá ČSSD. O obsazení komisí budou strany podle šéfa komunistického poslaneckého klubu Pavla Kováčika znovu jednat příští týden ve středu.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Odejde z Moravského krasu? Rys Kryštof se poohlíží po samici

Rys Kryštof možná odejde z Moravského krasu. Obávají se toho zoologové, kteří šelmu dlouhodobě sledují. „Blíží se zima, což je u rysů období říje. Samci si hledají partnerku. V Krasu ale žádná samice není. Může se ji proto vypravit hledat,“ vysvětlil zoolog z Mendelovy univerzity v Brně Martin Duľa.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT