Zatímco v těchto dnech v Paříži politici, vědci nebo aktivisté debatují o tom, jak kvůli oteplování planety zamezit dalším suchům a zaplavování pobřežních oblastí, Úmluva o boji proti rozšiřování pouští OSN (UNCCD) a NASA aktuál-ně doložily, že sucho v Africe a na Blízkém východě by mohlo vyhnat z domovů až 120 milionů lidí.

Podle zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Bedřicha Moldana ale nepůjde o jednolitý proud uprchlíků. „Změna klimatu může způsobit, že rozsáhlá území v Africe, na Středním východě či v jihovýchodní Asii se stanou postupně neobyvatelná nebo zcela nevhodná pro produkci potravin. S masovou migrací se pak bude muset počítat, i když pravděpodobně nepůjde o náhlé velké vlny, jakých jsme svědky dnes," míní Moldan.

Číslo, se kterým přišly OSN a NASA, se ale řediteli organizace Člověk v tísni Šimonu Pánkovi jeví jako příliš vysoké. „Osobně se neztotožňuji s údajem 120 milionů lidí, ale i několik desítek milionů je obrovské číslo," uvedl.

Jeho organizace v některých místech pomáhá následky výkyvů počasí zvládnout. Například v Afghánistánu, kde se zemědělci kvůli nedávnému nedostatku sněhu a slabým jarním srážkám potýkali s extrémním suchem. Vzápětí se postiženými vesnicemi prohnala velká voda. „Většinou si představíme nedostatek pitné vody či postupně se zvyšující hladinu světových moří. Dopady změn se však odrážejí také v klesajících sklizních, v nedostatku pastvišť a vody pro dobytek. Všechny tyto faktory vedou k migraci a zvyšují zátěž mnoha rozvíjejících se zemí," doplnil Pánek.

Stěhování na krátké vzdálenosti

Odborníci ovšem upozorňují, že tito migranti nezamíří automaticky do Evropy. „Ze začátku se lidé nebudou stěhovat na větší dálky," řekl vedoucí zastoupení OSN v Praze Michal Broža. Tito lidé se naopak budou stěhovat na krátké vzdálenosti z vesnic do měst, nebo naopak.

Na „zpouštnění" půdy v řadě zemí světa a související migraci poukázal včera i prezident Miloš Zeman. Upozornil však, že je to proces, který trvá desítky let a lze jej „rozumnými" opatřeními zbrzdit. „Je nutné si uvědomit propastný ekonomický rozdíl. Uvedl bych třeba Senegal, kde není válka a který patří mezi bohatší země Afriky. Přesto z něj hrozí uprchlická vlna," doplnil prezident.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uvedl, že klimatické změny měly v letech 2008 až 2014 na svědomí 25 až 30 milionů uprchlíků. Jedná se především o takzvané vnitřní uprchlíky. „Vysvětlovat ale vše klimatickými změnami mi není úplně sympatické," dodal Pánek s tím, že mnoho lidí prchá třeba před různými mnohdy i krvavými diktátorskými režimy.

Klima