Zemřelo pět lidí, všichni starší 60 let. Novinářům to dnes řekl docent Rastislav Maďar. Situace je podle něj nejhorší v Evropě, nejohroženější skupinou jsou senioři. Nejvyšší počet případů klíšťového zánětu mozku byl v roce 2006, kdy jím onemocnělo 963 lidí.
„V letech 1965 až 1992 byl průměr počtu onemocnění o polovinu nižší než v letech 1993 až 2011, kdy je přes 600 infekcí ročně,“ upřesnil Maďar jako garant sítě očkovacích center a prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny.
V parcích a pískovištích
Hlavním důvodem nárůstu je podle něj to, že lidé tráví více času v přírodě, věnují se turistice či zahrádkaření. Příležitostí k nákaze tím přibylo. Klíšťat je dlouhodobě zhruba stejně, přiblížila se ale městům. Dřív nebyla v okolí měst s výjimkou jižních Čech a Opavska, nyní jsou běžně v městských parcích či na dětských pískovištích.
„Nejvíc jsou nákazou ohroženi chalupáři, chataři, zahrádkáři, sběrači hub a lesních plodů, cyklisté, rybáři, golfisté a také majitelé psů a venkovních koček,“ upozornil Maďar. Zajímavá souvislost byla podle něj zjištěna v oblastech, kde stoupla nezaměstnanost. Přibylo tam případů nákaz, nezaměstnaní si přivydělávali sběrem lesních plodů, nabízí vysvětlení.
Počet nakažených souvisí podle Maďara i se stárnutím populace. S infekcí se hůře vyrovnávají senioři, kteří většinou mají i nějaké chronické onemocnění. Na následky infekce také nejčastěji umírají. Přitom se méně než ostatní chrání očkováním. V Česku je očkováno proti klíšťové encefalitidě zhruba 19 procent lidí, hlavně děti, do 12 let je očkováno 36 procent. Ve věku 50 až 59 let je očkováno 12 procent lidí, ve věku nad 70 let sedm procent.
Dobré klima
Vyšší riziko nákazy souvisí podle Maďara také s tím, že v Česku jsou pro klíšťata dobré klimatické podmínky, průměrné teploty jen výjimečně klesnou pod sedm stupňů Celsia. Také vzduch má pro ně vhodnou vlhkost a nebývá tu extrémní horko. Ubylo zemědělsky obdělávaných ploch – vysoká tráva, zejména na krajích lesíků a podél potoků a vodních ploch, je pro ně nejpříhodnějším místem k žití.
Klíšťata „nelétají“, do vzdálenějších míst je přenášejí zvířata a ptáci. Klíšťata nevidí, řídí se čichem. Číhají na stéblech trávy, aby se přichytila a nasála krve. Teplokrevné tvory detekují z vydechovaného oxidu uhličitého. Jedinou účinnou prevencí je podle Maďara očkování, očkovat lze celý rok. Očkuje se ve třech dávkách, ochrana pak trvá tři až pět let, přeočkováním se obnoví. Zdravotní pojišťovny na vakcínu přispívají.
Počty případů klíšťového zánětu mozku v ČR v letech 2002 – 2011
rok | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
počet případů | 601 | 557 | 439 | 579 | 963 | 505 | 584 | 785 | 569 | 861 |
Zdroj: Státní zdravotní ústav