Klíšťata nakazila nejvíce lidí za 10 let

Klíšťata letos zaútočila na klatovský okres s nebývalou silou. Už je hlášeno 13 onemocnění nebezpečnou klíšťovou encefalitidou, což je v tomto období nejvíce za posledních deset let. „Klíšťovkou“ se nakazilo deset mužů a tři ženy. „Nejmladšímu nemocnému bylo 11 roků, nejstarší nemocné 79 roků, průměrný věk nemocných je 46,6 roku. Od roku 2001 jde o nejvyšší počet hlášených onemocnění v tomto časovém období,“ informovala okresní epidemioložka Anna Kubátová, která Deníku zároveň poskytla bližší informace o klíštěti, klíšťové encefalitidě i způsobu, jak se proti ní bránit.

Klíště obecné

Je to roztoč, který se živí sáním krve na savcích, plazech nebo ptácích s typickým tříhostitelským cyklem. Klíšťata figurují jako vektor – přenašeč řady infekčních chorob. I v našem okrese patří mezi nejfrekventovanější choroby přenášené klíštětem obecným lymeská borrelióza a klíšťová encefalitida.

Samice klíštěte dosahují velikosti asi 4 mm (po nasátí i více než 1 cm), samečci jsou menší. Poznáme je podle toho, že u samice hřbetní štítek dosahuje do jedné třetiny těla, zatímco u samce kryje celé tělo. Tělo se skládá z hlavové části a vlastního těla. Hlavovou část tvoří především dopředu směřující hypostom (chobotek), v rýhách po stranách hypostomu se nacházejí pedipalpy (druhý pár příústních končetin) a chelicery (první pár příústních končetin). V okamžiku nalezení vhodného místa pro přisátí na těle hostitele klíště roztáhne pedipalpy a vysune chelicery. Ty jsou vybaveny silnými zubci, kterými se klíště zachytí v pokožce. Tímto přichycením dojde k jejímu natržení. Klíště posléze začne chelicery zatahovat zpět, čímž značnou silou vtlačí do ranky hypostom. Sliny vylučované parazitem nejprve vytvoří v okolí hypostomu cementovou vrstvu, která brání vyjmutí klíštěte. Vzhledem ke tvaru hypostomu je vhodnější k vytažení klíštěte vyviklání.

Pomáhá mu CO2

Dospělci a nymfy mají 4 páry končetin, larvy mají pouze tři páry. Na chodidlech předních nohou se nachází tzv. „Halleyův“ orgán, umožňující detekci oxidu uhličitého (CO2 ) – klíště díky němu dokáže vyslídit svou oběť.

Vývoj klíštěte ze stadia larvy přes nymfu v dospělce trvá 2–6 let, většinou 3 roky v závislosti na klimatu, počasí a přítomnosti hostitele. Larvy sají na člověku obvykle 2–4 dny, nymfy 3–5 dnů, dospělé samice 6–10 dnů. Dospělý samec až na výjimky krev nesaje. Aktivita klíšťat začíná na jaře, pokud se teplota pohybuje kolem 6°C, v našich podmínkách jde obvykle o dvouvrcholový cyklus (květen – červen, září – říjen).

Klíšťová encefalitida

Jde o virové onemocnění. Virus klíšťové encefalitidy byl poprvé popsán rakouským lékařem H. Schneiderem v roce 1931, v roce 1937 ruský vědec L. A. Zilber dokázal, že klíšťová encefalitida je způsobena virem, který je na člověka přenášen klíštětem.V České republice byl virus poprvé izolován na Berounsku a Vyškovsku našimi odborníky Galliem, Rampasem a Krejčím v roce 1947.

Virus je obalený a řadíme ho mezi flaviviry přenášené členovci (arboviry). Vyskytuje se ve slinách klíšťat a se slinami je také vpraven do rány. Další možnost přenosu je nepasterizovaným mlékem zejména kozím (ale i kravským a ovčím).

Česká republika patří spolu s Německem, Rakouskem, Estonskem a Lotyšskem k oblastem s vysokým rizikem nákazy klíšťovou encefalitidou. Okres Klatovy pak dlouhodobě patří k oblastem s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v rámci České republiky.

Onemocnění klíšťovou encefalitidou probíhá u člověka obvykle dvoufázově. Po inkubační době zpravidla 7–14 dnů nastává první fáze, objevují se nejprve necharakteristické potíže, jako jsou bolesti kloubů, zvýšená teplota, únava, mírné pobolívání hlavy. Tyto příznaky postiženého zpravidla k lékaři nevedou.

Hrozí i smrt

Popsané potíže většinou samy odezní během několika dnů a postižený je dále bez problémů. Touto první fází může onemocnění také skončit, člověk si přirozeně vytvoří protilátky a infekce mozek či jeho obaly nepostihne. V opačném případě po několika dnech zdánlivého klidu (3 – 7 dní) dojde znovu k vzestupu horeček, objeví se světloplachost, zvracení, velké bolesti hlavy. Při vyšetření již lékař zjistí dráždění mozkových blan či příznaky svědčící pro postižení mozku. Tento stav je důvodem okamžitého přijetí do nemocnice. Po ukončení hospitalizace trvá další rekonvalescence ještě několik týdnů. I po řadě měsíců může postižený trpět bolestmi hlavy, rozladěním, plačtivostí, nervozitou či sníženou výkonností. U řady lidí přetrvává i dlouhodobě ochrnutí některých končetin, výjimečná zejména u starších osob nejsou ani úmrtí.

Klíšťata - vývoj, prevence, ošetření. Prohlédněte si animovanou grafiku