„Obecně lze říci, že jsou na tom knihovny stejně jako jiná kultura. Tedy položka v rozpočtu, na které je možné šetřit. Městská knihovna v Praze ale na tom rozhodně není zdaleka nejhůře a po loňských úsporách máme letos rozpočet ve zhruba stejné výši jako loni," řekla Lenka Hanzlíková, mluvčí Městské knihovny v Praze, která letos stejně jako loni má rozpočet přibližně 213 milionů korun, respektive letos má o 700.000 korun mé­ně.

„Jsou však knihovny, které jsou na tom letos o poznání hůře – například městské v Táboře, Mostě, Knihovna Jiřího Mahena Brno. Objem financí plynoucích do veřejných knihoven prostě stále klesá," uvedla mluvčí. To potvrzuje i předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků Vít Richter z Národní knihovny. „O služby knihoven je ze strany veřejnosti zájem, ale v mnoha případech dramaticky klesají prostředky na nákup literatury, někde se zavírají pobočky," uvedl.

Dospělá populace

V dostupnosti veřejných knihoven podle něj Česko patří ke světové špičce, ani na nezájem čtenářů si nemohou knihovny stěžovat, ročně zaznamenají 24 milionů návštěvníků a jejich zájem trvale roste. Tuto veřejnou instituci ročně navštíví téměř 40 procent dospělé populace. Většina z obcí v ČR zřizuje knihovnu, existuje jich teď kolem 5500. Služby knihoven se dnes vyvíjejí ve třech vzájemně se doplňujících proudech: vedle klasických výpůjčních služeb to jsou knihovnické služby on-line a služby podporující komunitní život v místě, vzdělávání a odpočinek.

Udržet všechny funkce knihoven především v malých obcích pomáhá Program regionálních funkcí knihoven, který funguje deset let. Nejdřív ho financoval stát, od roku 2005 kraje. Od roku 2010 se částka určená pro tento program výrazně krátila a její snižování pokračuje dosud; největší krácení postihl knihovny Středočeského a Pardubického kraje. Snižování dotací se promítá do většiny služeb knihoven včetně rozšiřování jejich fondů, k tomu podle odborníků přispívá také růst DPH na knihy. Také další programy, jimiž stát přes ministerstvo kultury dotuje knihovny, mají stále méně peněz. Stát sice deklaruje zájem na veřejných knihovnách, koncem minulého roku vláda schválila novou Koncepci rozvoje knihoven ČR na léta 2011 až 2015, ale bez peněz.

Kniha s dovozem

Knihovny, aby si čtenáře udržely, se snaží nabízet i jiné než standardní služby, které od nich veřejnost očekává. Městská knihovna v Praze třeba nabízí službu, díky které mohou čtenáři vracet knihy napříč celou její sítí a také možnost si rezervovat knihu s dovozem – knížka se na žádost čtenáře převeze z pobočky na pobočku. Od roku 2010 půjčuje pražská městská knihovna domů čtečky a první část e-knihovny (Karel Čapek on-line) začala provozovat v roce 2009.

„Stahovanost e-knih se stále zvyšuje. Nejoblíbenějšími formáty jsou pdf a formáty pro čtečky. Posledním spuštěným projektem je Vladislav Vančura on-line (www.mlp.cz/vancura). Tyto e-knihy jsou dostupné všem, nejen registrovaným uživatelům," vypočítává Hanzlíková. Tato služba ale může být pro knihovnu lehce kontraproduktivní, protože snižuje motivaci zejména maturantů si pořídit čtenářský průkaz, když si knihy mohou zadarmo stáhnout.

Nestojí o konkurenci

Nově vydávané e-knihy ale knihovny nabídnout nemohou, protože jim to nedovoluje autorský zákon. Městská knihovna v Praze nabízí elektronicky věci volné, tedy 70 let po smrti autora nebo takové, ke kterým má práva na užití od autorů. „Nakladatelé a knihkupci nestojí o to, aby jim knihovny dělaly konkurenci. V tom se asi v dohledné době nic nezmění, protože český trh je malý a nakladatelé se obávají, že by to pro ně bylo nebezpečné," uvádí k možnostem půjčování nových e-knih Richter. „Připravovaná novela autorského zákona by mohla otevřít cestu ke zpřístupnění starší domácí produkce, která již není dostupná na trhu, ale je chráněna autorským zákonem," doplnil.