Návrh novely zákona o ochraně osobních údajů má být pro vládu připraven do konce června. "Chtěl bych do konce Fischerovy vlády dosáhnout určitého konkrétního výstupu," uvedl Kocáb. Novela má podle něj zabránit tomu, "abychom se nestali durchumdurch profízlovanou společností".

Bez přestupku? Vymazat!

Řešení navrhovaných principů nabídl na konferenci spolupracovník komise Oldřich Kužílek spolu s nevládní společností Iuridicum Remedium, která se ochraně soukromí věnuje. Novela by podle něj měla stanovit podmínky pro používání sledovacích systémů, mezi něž zařadil legitimitu nebo nutnost sledování. Zákonem by podle Kužílka mělo být upraveno již samotné získávání záběrů, aby se vztahoval i na kamery bez natáčení záznamů.

Technologie by pak měly automaticky provést likvidaci záznamů osob, které se nedopustily žádného přestupku nebo trestného činu, a to nejpozději do sedmi dnů. Proti tomu se již dříve postavilo ministerstvo vnitra při předchozích pokusech o regulaci užívání kamerových systémů.

Záznamy z dopravních kamer

Pozdvižení vyvolala slova inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů Miloše Šnytra, že republiková policie si bez možnosti kontroly úřadu ponechává záznamy z dopravních kamer městské policie, což přiznala teprve nedávno. Důvodem je prý snaha zjistit kradená vozidla nebo záběry využít k odhalování jiných trestných činů. Filip Pospíšil z Iuridicum Remedium nicméně označil bezvýběrové zpracování osobních údajů ze sledovacích systémů za nezákonné.

Šnytr by uvítal, kdyby novela přidala úřadu k registraci kamerových úřadu možnost předběžného šetření, zda užívání kamer bude v souladu se zákonem. Pozdější kontrola by mohla odhalit už jen narušení ochrany soukromí. Podle Kužílka by novela měla kvůli oprávněnosti užití kamer stanovit také mapy výskytu kriminality.

Výraznější barva

Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová podotkla, že pokud jsou kamery instalovány kvůli prevenci kriminality, měly by být viditelné a jejich šedá barva by se měla změnit například na červenou. Podle Kužílka by tabule upozorňující na existenci kamer měly obsahovat také údaj, kdo a za jakým účelem je využívá. Senátor za ČSSD Miroslav Antl zase navrhoval zpřísnit nynější trest nejvýše tří let vězení pro úřední osoby, které by záznamy z kamer zneužily.