Kolegia u NS sdružují všechny soudce, kteří se věnují určité agendě – buď trestní, anebo obchodní a občanskoprávní. Každé kolegium má kromě tříčlenných senátů také jeden velký senát, který rozhoduje sporné případy. Předsedové mají zejména organizační povinnosti, nadále se ale věnují také rozhodovací činnosti.

Ištvánek vedl obchodní a občanskoprávní kolegium déle než deset let. Nyní bude předsedat jeho velkému senátu. Kůrku si Šámal vybral například kvůli organizačním schopnostem. Někdejší ústavní soudce je odborníkem na civilní právo, především na procesualistiku, restituce, bytové právo nebo exekuce. Je ale evidentní, že nemůže funkci vykonávat celých pět let. Je mu 67 let, v justici může podle zákona setrvat jen do roku, kdy oslaví 70. narozeniny.

Šámalovu nabídku hodnotil Kůrka podle svých slov s pochybnostmi, nakonec ji přijal. Občanskoprávní a obchodní kolegium se podle něj od doby, kdy tam naposledy působil, personálně proměnilo a výrazně rozrostlo, změny jsou i v agendě. „Nepředstavuju si, že to bude totéž jako dříve, budu muset znovu, a doufám, že už naposled, změnit svůj život," řekl Kůrka nedávno novinářům.

Sedmapadesátiletý Púry vede trestní kolegium na základě Šámalova pověření od 1. září, kdy nahradil Stanislava Rizmana, jenž funkci opustil z vlastní vůle. Čtyři měsíce před koncem roku podle Šámala představovaly zkušební lhůtu. „S potěšením jsme oba zjistili, že své působení v čele trestního kolegia zvládá výborně, a nic nebrání tomu jmenovat jej na celé pětileté funkční období," uvedl Šámal.

Púry novinářům už v září řekl, že nechystá žádné revoluční změny, neboť kolegium podle něj funguje dobře a rozhoduje v přiměřených lhůtách. Pracuje se na generační personální obměně. Na stáže přicházejí soudci ze soudů nižších stupňů. Z nich pak lze postupně vybírat posily.