„Počet zaměstnanců, které platíme z našich daní, dramaticky přesahuje počet cizinců zajištěných v detencích. Například v Bělé pod Bezdězem je sedm zajištěných osob a odhadem asi padesát státních zaměstnanců," říká Rozumek.

Česko má dnes 11 azylových zařízení. Dvě přijímací střediska slouží pro krátkodobé ubytování nově příchozích žadatelů o azyl. Jedno je na Letišti Václava Havla a druhé v obci Zastávka. V Kostelci nad Orlicí a Havířově jsou další dvě pobytová střediska. Tam mohou být žadatelé ubytováni dlouhodobě. Uprchlíkům, jimž Česko azyl přidělilo, slouží střediska v Havířově, Jaroměři, Brně a Předlicích. Nejznámější jsou tři zařízení, v nichž je cizincům zapovězena svoboda pohybu. Nacházejí se ve Vyšních Lhotách, Balkové a v Bělé-Jezové. Správa uprchlických zařízení MV (SUZ) navíc řídí devět center na podporu integrace cizinců.

„Loni byla v reakci na skokově vyšší počty zajištěných cizinců zprovozněna dvě nová zařízení ve Vyšních Lhotách a Drahonicích. Jinak k zásadnímu navyšování ubytovacích kapacit nedošlo," říká mluvčí Správy uprchlických zařízení Kiril Christov.

SUZ v roce 2015 vynaložila na provoz azylových zařízení a pracovišť azylové a migrační politiky celkem 366 miliónů korun. Na mzdy zaměstnanců vydala 138 milionů, na energie, nájmy, údržbu budov a jiné běžné výdaje 213 milionů a 15 milionů padlo na investice.

Nyní využívá ubytovací zařízení 413 cizinců. Kvůli přerozdělování uprchlíků, proti kterému se vzbouřily státy visegrádské čtyřky, však do Česka zatím přicestovalo jen 12 lidí.

„Podle kvót, které vycházejí z rozhodnutí Rady Evropské unie, relokovala Česká republika jednu čtyřčlennou syrskou rodinu z Řecka a v srpnu 2016 dvě čtyřčlenné syrské rodiny taky z Řecka," sdělila Deníku mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Všechny finance Správy ubytovacích zařízení pocházejí ze státního rozpočtu. Výjimkou jsou projekty, které se zabývají integrací cizinců. Ty zčásti dotuje EU.

Před migrační krizí v roce 2014 stál provoz všech ubytovacích zařízení ministerstva vnitra 195 milionů korun. O rok později už objem výdajů činil zhruba 303 milionů. Podle Christova bude mít správa podobné výdaje i v roce 2016. Rozumek je přesvědčen, že za investicemi do azylových zařízení se skrývají více politické než praktické a právní důvody.

„Stát chce uprchlíky zastrašit, znechutit, přimět je, aby šli jinam. Ta ubytovací zařízení platí hlavně proto, aby bylo migranty kam zavřít. Nejde o jejich pohodlí. A ono to odstrašení funguje," konstatuje Rozumek. Na kvalitu služeb, které ministerstvo poskytuje, si ale ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům nestěžuje. „V Brně Židenicích jsou pěkné domy, 
v Havířově udržovaný panelák. V otevřených zařízení je péče o uprchlíky dobrá."

Cizinci v Česku

Přijímací a pobytová střediska
Muži - 150
Ženy - 140 
Děti - 58 
CELKEM - 348 

Zařízení pro zajištění cizinců
Muži - 53
Ženy - 9
Děti - 0
CELKEM - 62

Nejčastější státní příslušnosti klientů v pobytových střediscích – Ukrajina, Čína, Irák, Kuba. V zařízeních pro zajištění cizinců – Ukrajina, Vietnam, Alžírsko. Stav k 24. 11. 2016.

Rozdělení podle věku

Věk Muž Žena CELKEM
0-14 0 0 0
15-17 0 0 0
18-26 11 1 12
27-49 41 5 46
50+ 0 2 2
CELKEM 52 8 60


Stav k 7. 11. 2016
Zdroj: SUZ ČR

Lenka Králová