Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kolik stojí domácí násilí? Tři miliardy

Obětí domácího násilí je každá třetí žena. Lékařskou pomoc ale vyhledá jen třetina z nich. 
I to ale během roku znamená 162 tisíc žen a obrovské peníze.

2.6.2016 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jan Jelínek

K prvnímu vulgárnímu slovnímu napadení došlo už po třech měsících, fyzicky paní Simonu její partner napadl po půl roce společného soužití. K útokům, které nazýval výchovně–
preventivním bitím a profackováním, pak docházelo zhruba každé čtyři týdny. Násilí přitom nabíralo na brutalitě. I přesto paní Simona, dnes klientka Intervenčního centra v Ústí nad Labem, nikdy při opakovaných lékařských ošetřeních lékařům pravdu nepřiznala. Při bití jí partner například rozsekl čelo o kuchyňský stůl, nebo rozbil hlavu o vanu. Lékařské zprávy roztrhal, aby nebyly důkazy. Simoně pak vyhrožoval, že pokud vše nahlásí na policii, zabije ji. Při posledním útoku jí mlátil pěstí do obličeje a po pádu ji dlouho kopal do zad a hýždí. Když plakala, křičel na ni, ať nesimuluje, a nastříkal jí do obličeje slzný plyn, následovalo sexuální obtěžování a další násilí… Zbitá si šla lehnout, avšak bolestí nespala a špatně se jí dýchalo. Ráno vyhledala lékaře. Měla zlomené žebro a proraženou plíci. Okamžitě ji hospitalizoval na JIP.

S domácím násilím, ať 
v psychické, fyzické, sociální či ekonomické formě se 
v Česku setkalo nejméně 28 procent žen starších 18 let. Vyplývá to z průzkumu organizace proFem, která loni provedla celoroční výzkum zaměřený na téma ekonomických dopadů domácího násilí v oblasti zdraví. „Čísla jsou alarmující. Domácí násilí má extrémně negativní dopady na ženy, děti a celou rodinu, ale i na ekonomiku. Je potřeba pracovat nejen s obětí, ale i s násilnou osobou," připomíná náměstkyně ministra pro lidská práva Martina Štěpánková.

Největší část nákladů na řešení dopadů domácího násilí leží právě v oblasti zdravotnictví. „V České republice nejsou vedeny statistiky obětí domácího násilí, které vyhledaly lékařskou pomoc. Provedený průzkum je tak prvním krokem k nastartování nezbytné spolupráce hlavně s ministerstvem zdravotnictví," vysvětluje Jitka Poláková, ředitelka organizace proFem. Ačkoli se povědomí veřejnosti o této problematice zlepšuje, velká část týraných žen jej stále není ochotna přiznat. Oběti se nejčastěji obracejí na zdravotnická zařízení, avšak lékařům chybí odborná zkušenost, jak s nimi komunikovat a citlivě jednat. Monitorování situace a vedení statistik by přitom mohlo snížit finanční náklady. Zdravotní pojišťovny by totiž mnohem častěji mohly po pachatelích vymáhat zpětnou formou náklady na léčbu, kterou vynaložily na ošetření a léčbu týraných.

Domácí násilí.

ZDENA KOLÁŘOVÁ

Autor: Redakce

2.6.2016 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
18

E-neschopenka. Další promarněná šance?

Jiří Běhounek.
15

Sjezd ČSSD se uskuteční již v únoru, o post šéfa se hlásí Běhounek

AKTUALIZOVÁNO

Bendl ostrouhal. Soud přepočítal hlasy a ve sněmovně jej střídá Kupka

Na pondělní ustavující schůzi půjde za středočeskou ODS čtveřice politiků ve složení Jan Skopeček, Veronika Vrecionová, Vojtěch Munzar – a Martin Kupka. Původně ohlášené ohájení poslaneckého mandátu historicky prvním středočeským hejtmanem a pozdějším ministrem Petrem Bendlem tedy neplatí. 

Poprvé se sejdou noví poslanci. Vondráček z ANO bude předsedou sněmovny

/FOTOGALERIE/ Dnes usednou do svých lavic nově zvolení poslanci. Budou zastupovat devět stran a hnutí, což je v historii ČR maximum. Nejvíc – 78 mandátů – získalo ANO Andreje Babiše. Druhá ODS má 25 křesel. I tato dominance vítězného subjektu je politické novum. Stejně jako fakt, že žádná z dalších stran (kromě Okamurovy SPD) nechce do vlády.

Svět žen, odvaha žít a pojídání duší. Festival divadla německého jazyka startuje

Alles klar? To je motto dalšího ročníku přehlídky divadla německého jazyka, kterou včera otevřely dvě inscenace v Karlíně a Národním divadle.   

Prázdné budovy mění na komunitní domy. Penzistům nabízí tvořivé dílny i tančení

Prázdné školy i nefunkční kina se znovu naplní, a to natrvalo. Nejen v jihomoravském příhraničí se totiž mění na takzvané komunitní domy, kde nacházejí nové bydlení aktivní penzisté. „Je tady dobrý kolektiv, pěkná zahrada a prostředí vůbec. K dispozici máme sušárnu, prádelnu a pohybové centrum. Prostě všechno, co člověk potřebuje,“ svěřila se například Pavla Godiaková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT