Pochvalu si zaslouží za technologickou strategii, jejíž vlajkovou lodí je rozvoj umělé inteligence a ztělesněním snaha o umístění celoevropského digitálního inovačního centra v Praze. Ruku v ruce s tím jde rozhodnutí dát občanům ČR právo na digitální službu. Pod návrh daného zákona se podepsalo 137 poslanců. To je věc, díky níž se republika může znatelně posunout dopředu. Stejně jako s novelou stavebního zákona, jež by o mílovou vzdálenost zrychlila tolik potřebnou výstavbu. Zmíněné vládní záměry uznává i opozice, takže je naděje na jejich přetavení z paragrafů do praxe v poměrně krátkém čase.

Vedle nich na Babišově stole leží celý balík výdajových požadavků, které jsou minimálně sporné. V prvním roce vládnutí kabinet zcela správně narovnával největší nespravedlnosti z minulých časů, přidal učitelům, hasičům, zdravotníkům, a především důchodcům. Zrušil neproplácení prvních tří dnů nemoci. Slíbil zvýšit rodičovský příspěvek o 80 tisíc korun a zavést náhradní výživné za neplatiče alimentů. Jenže pak se stavidla utrhla a ministři se začali s premiérem zběsile předhánět v tom, kdo dá víc, rychleji a většímu počtu lidí.

Rojí se nepromyšlené návrhy, které někdo ráno vysloví, aby je večer bral zpět. Zavedly se slevy na jízdném pro studenty a seniory, které by jistě byly namístě v Norsku, ale v Česku jsou lehkovážným rozmarem. Handlovalo se o dvě stovky pro důchodce v příštím roce.

Konfrontace s plenami

Samostatnou kapitolou je handrkování o to, zda 300 tisíc korun mají od příštího roku dostávat jen rodiče dětí narozených po Silvestru, nebo i ty starší. Politici ANO a ČSSD se v tom plácají a nevědí, kde vzít jedenáct miliard navíc. V konfrontaci s použitými plenami v rukou rozhořčených matek nebyli schopni říct to, co uvedl prezident Miloš Zeman: zákon nesmí být retroaktivní, a proto opatření bude platit až pro rodiče dětí, které se proderou na svět po 1. lednu 2020. 

Zcela absurdní kus nazvaný zrušení plateb za státní pojištěnce a snížení daní pro fyzické osoby zahrála ministryně financí Alena Schillerová. Teď to vypadá, že vše zůstane při starém a vysmívaná superhrubá mzda přežije celé volební období. Podle informací Deníku na koaličních radách padají čím dál šílenější nápady, jak šetřit. Například na zrušení českého předsednictví EU, protože chlebíčky jsou moc drahé. Nebo na zabavení cestovních pasů rodičům neplatícím alimenty, aby to za ně nemusel zacvakat stát.

Ruce pryč od školství

A co hůř, růžově to nevypadá ani s penězi do školství, které se po právu stalo prioritou koaličního týmu. Naštěstí je v čele resortu ministr Plaga, který jasně řekl, že nedopustí, aby se nenaplnil záměr zvýšit učitelské platy na 45 tisíc v roce 2021. Musí ale trvat na tom, aby rostly průběžně a už příští rok se přiblížily 130 procentům průměrné mzdy, což je usnesení, jež sněmovna nejdřív přijala, ale po zásahu ČSSD druhý den revokovala a shodila na zem.

Už vůbec si netroufám předpovídat, jak dopadne Plagův požadavek dostat na inkluzi sedm miliard. Ministryně Schillerová prý požaduje, aby rovné tři škrtl. Kdyby to udělal, budou biti nejen žáci se specifickými vzdělávacími potřebami, ale také speciální školy a všichni pedagogové.

Velikost politika je v tom, že v době počínající krize nesáhne na peníze pro nejvíc zranitelné, v tomto případě děti s handicapem.