Databáze zveřejněná na internetových stránkách Svazu českých komínářů jich registruje přes 6300 v celkové výšce bezmála 400 kilometrů. Cílem komínářů je také vzbudit zájem veřejnosti o staré a již nepoužívané stavby, které chátrají a hrozí jim zbourání.

„Lidé mohou nahlédnout do databáze a uvidí, který komín je čím zajímavý,“ řekl ČTK Martin Vonka, jeden ze správců databáze. Zánik hrozí zejména komínům ze zrušených továren; některé ve vlastnictví obcí se již podařilo zachránit díky spolupráci osvícených starostů, kteří se právě z databáze dozvěděli o výjimečnosti jejich komínů.

Naopak po řadě bývalých komínů již nezbylo nic jiného než zápis do databáze doprovázený fotodokumentací. Záznamy obsahují přesnou zeměpisnou polohu komínů, jejich výšku, tvar, materiál a různé informace důležité pro lezce.

Komínářská latina

Nezkušený čtenář se však bude muset prokousat řadou nesrozumitelných výrazů, autoři záznamů totiž používali „komínářskou latinu“ vytvořenou před třemi desítkami let prvními rekreačními lezci na komíny. Termíny jako benurzní lalok, devirgace, globonický uhlorf či grglace, které pojmenovávají různé druhy komínů, jejich částí či komínářských činností, jim pomůže přeložit speciální slovníček.

Podle Vonky jejich KODA (KOmínová DAtabáze) slouží také stavebním firmám – mohou snadno zjistit, který komín potřebuje opravit, a kontaktovat majitele. Využívají ji i zvídaví lidé, které zajímá historie nebo chtějí srovnat výšku různých staveb.

Podle zkušeností českých komínářů je jejich databáze unikátní. Podobný přehled komínů prý vzniká pouze v Rakousku, není však zdaleka tak podrobný a rozsáhlý. Nutkání lézt na komíny podléhají i lidé v jiných zemích, podle Vonky však jde jen o jednotlivce. Svaz lezců o osmi stovkách členů, kteří podnikají hromadné výstupy, je prý českou raritou.

Komínáři se nebojí

Sám Vonka lezl na komíny například při dlouhodobém pobytu v Dánsku, místní lidé a další cizinci se nikdy připojit nechtěli. „Zdálo se jim to nebezpečné, bez lana a bez jištění, vůbec to nechápali. Prostě neměli ten správný ‚cimrmanovský‘ nadhled,“ konstatoval Vonka.

„Pro lidi, kteří tomu propadnou, je to životní filozofie,“ uvedl Vonka. „My se prakticky nebojíme. Nejdůležitější je radost z toho, že komín pokoříte,“ vysvětlil.

Velkou část českých komínů již komínáři zlezli, řada jich jim do pomyslné sbírky přesto chybí. Na mnohé je totiž nepustí majitelé; prý zbytečně, neboť žádnému zkušenému komínáři se podle Vonky dosud nic nestalo. Proto před nimi stále zůstávají nové výzvy – dosud nezlezené nebo neregistrované komíny. „Myslím, že pár tisícovek komínů na nás ještě čeká,“ dodal.