Dvě třetiny lidí by dokonce souhlasily se znovuzavedením poplatků u lékaře. Spoluúčast by ale nesměla být velká a musela by se týkat jen méně závažných chorob.

„Lidé jsou zkrátka připraveni na změnu. Současný systém, ve kterém si alkoholik svévolně zničí játra a všichni ostatní se mu složí na transplantaci, už jim nevyhovuje," komentuje výsledky průzkumu expert na zdravotnictví a zakladatel platformy Zdravotnictví 2.0 Pavel Vepřek.

Lidé by například ocenili, pokud by se v Česku zavedlo takzvané nominální pojištění, díky kterému by mohly pojišťovny nabízet slevu na pojistném klientům, kteří o své zdraví prokazatelně pečují. „Tento poznatek vyplynul i z několika našich průzkumů," potvrzuje také šéf Svazu zaměstnaneckých pojišťoven Ladislav Friedrich. Dnes ale pojišťovny nic z toho udělat nemohou.

Většina politiků se totiž ke změně nemá. „Bojí se do systému říznout ze strachu, že budou muset své kroky vysvětlovat a nést za ně politickou odpovědnost," komentuje současnou situaci Vepřek. Politici raději podle něj nevyhovující systém konzervují. Jsou si totiž vědomi další věci, která se v průzkumu potvrdila – že je zdravotnictví důležité volební téma. Podle přístupu politiků ke zdravotnictví se budou rozhodovat dokonce dvě třetiny oslovených lidí.

„Pokud se ale potřebné reformy neprovedou, bude se zhoršovat dostupnost zdravotní péče a budou se rozevírat nůžky mezi medicínou pro chudé a bohaté," varuje Vepřek. Budoucí ministr zdravotnictví by proto podle něj měl co nejdříve zavést větší konkurenci pojišťoven a zákonem stanovený rozsah hrazené zdravotní péče. Měl by dokončit elektronizaci zdravotnictví a propojit zdravotní systém se sociálním. „V delším časovém horizontu by se dokonce mohly obě rozpočtové kapitoly přímo spojit. Výsledkem může být zdravější populace a zároveň nižší náklady," uzavřel Vepřek. 

(ver)