Podle vedoucí protiepidemického oddělení krajské hygienické stanice v Mělníku Simony Tiché je ovšem zatím klid.

„Klíšťová encefalitida se na Mělnicku v současné době nevyskytuje. Zatím jsme žádné hlášení o této infekci od lékařů nedostali," konstatovala mělnická hygienička a dodala, že mírná zima rozhodně nepřispívala k tomu, že by klíšťata zahynula. Právě naopak. Dny, kdy rtuť na teploměru klesá jen mírně pod nulu, klíšťatům vyhovují a nahrávají tomu, aby se jich v lesích a v trávě na jaře pohybovalo velké množství. „Prospívá jim hlavně teplo a vlhko," připomněla hygienička.

Dobrý oděv

V zimním období si klíště domů podle ní lidé přinesou jen výjimečně. „Není vysoká tráva, lidé si nesedají do trávy a navíc jsou dobře oblečení," připomněla Simona Tichá. Větší riziko nakažení klíšťovou encefalitidou je u majitelů psů, jejichž mazlíčkové se mohou hostitelem klíštěte stát i v zimním období. „Člověk by se mohl nakazit nesprávnou manipulací při odstraňování klíštěte z těla zvířete," vysvětlila hygienička.

Pejskaři však často své psí kamarády před procházkou do lesa ošetřují přípravky, které klíšťata odpuzují. Patří mezi ně i majitelka kokršpaněla Buddyho Tereza Mráčková ze Mšena: „Když jdeme přímo do lesa, tak ho ošetřím čistě přírodním sprejem, na sezonu kupujeme i antiparazitní obojek, také bez chemie." 

Mráz a sůl psům škodí

V zimě se ale Tereza Mráčková víc soustředí na mazání tlapek. „Sůl a mráz psům hodně škodí," řekla pro Mělnický deník chovatelka a připomněla, že od začátku zimy si klíště její čtyřnohý kamarád zatím nepřinesl. Při pohybu v lese by lidé i v zimě měli dbát na prevenci proti klíšťové hrozbě. Je to ovšem mnohem snadnější než v létě.

„Důležité jsou dlouhé kalhoty zastrčené do bot, dlouhé rukávy a pevné boty, což je v zimním období samozřejmostí," uzavřela mělnická hygienička.