V Česku je možné pěstovat technické konopí s malým množstvím omamné látky, s licencí pak i konopí pro léčebné účely. Předepisovat ho mohou vybraní lékaři, a to třeba pacientům s chronickými bolestmi, roztroušenou sklerózou, rakovinou či AIDS. Pěstování maximálně pěti rostlin konopí je přestupkem a může být potrestáno pokutou až 15 tisisíc korun. Trestné jsou i přechovávání víc než deseti gramů sušiny, výroba a jiné nakládání s omamnými látkami.

Podle Vobořila konopné sociální kluby zavedla třeba Barcelona. Jejich fungování upravuje městská vyhláška a vládní katalánský předpis. Lidé se registrují. Zařízení má do stovky členů. Drogu neprodává, alkohol v něm není. Nabízí i zdravotní program.

"Jde o nízkoprahový přístup (snadno dostupná pomoc), který má různé varianty, které mohou obsahovat například zdravotní supervizi. Při mírné úpravě je možné tento model relativně rychle zavést i v ČR, aniž bychom byli ve sporu s mezinárodními úmluvami," míní Vobořil. Je přesvědčen o tom, že by se tak daly řešit problémy "intenzivních uživatelů konopí" bez větších výdajů z rozpočtu a omezil by se černý trh.

Nejčastější droga v Česku

Vláda v polovině května schválila národní strategii proti závislostem do roku 2027. Návrh původně obsahoval i odstavec o konopí pro rekreační účely. V něm stálo, že se bude sledovat legislativa v zahraničí a pro ČR se zváží možnosti "na škále mezi registrovaným samopěstováním, konopnými kluby či státem kontrolovanými monopolizovanými konopnými agenturami přes případné kontrolované komerční modely". Výsledkem měl být případně "model kontrolované dostupnosti", který by minimalizoval dopady u intenzivních kuřáků konopí. Ve schváleném dokumentu pasáž už není, zůstalo jen sledování vývoje regulace a legalizace v cizině.

Podle výroční zprávy o užívání drog za loňský rok jsou konopné látky nejčastěji konzumovanou nelegální drogou v Česku. V životě je vyzkoušela zhruba třetina dospělých a v posledním roce asi desetina. Loňský průzkum mezi lékaři ukázal, že problémy s užíváním konopí má až 93 tisíc lidí. Vládní strategie zmiňuje 125 tisíc rizikových uživatelů.

"Pro tyto lidi nemáme žádné příliš jasné služby (nabídku pomoci). Pracovníci z terénu a kontaktních center přicházejí pak se stejnou zprávou, že nemají služby. Konopné společenské kluby by mohly nabídnout snižování rizik i lepší přístup k uživatelům," uvedla výzkumná pracovnice Národního ústavu duševního zdraví Barbora Bláhová.

Národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová uvedla, že s konopím má zkušenost téměř třetina šestnáctiletých a v posledním roce ho užila skoro čtvrtina. Mezi osmnáctiletými marihuanu vyzkoušela víc než polovina. Vedralová podotkla, že v celém Česku je skoro 300 programů s různými adiktologickými službami pro závislé, chybí ale hlavně ambulantní péče.

Vobořil, který působí jako ředitel společnosti Podané ruce, jedná s vedením Brna o zřízení konopného klubu. Označil to za "pilotní experiment". Podrobnosti zatím nechtěl zveřejnit.