„Ministerstvo školství ani po pěti letech od schválení strategie digitálního vzdělávání nestanovilo a do škol nezavedlo standard klíčových dovedností žáků v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT),“ uvádějí kontroloři.

Připomínají, že tento segment vzdělávání je silně závislý na prostředcích z fondů EU. Mezi lety 2011 a 2018 školy čerpaly z fondů EU přes 22 miliard korun. Část příjmů je ovšem podmíněna vytvořením vlastních digitálních učebních materiálů. „Ty jsou ale často nekvalitní, mají duplicitní obsah a využívají se jen minimálně,“ míní NKÚ.

Největší kritika se snáší na plnění Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020, v níž si centrum naplánovalo 43 aktivit, z nichž NKÚ prověřil 18: „Ty klíčové ministerstvo školství stále nesplnilo. Neurčilo, jaké znalosti by měli žáci získat a jaké kompetence by měli mít učitelé, nezajistilo vzdělávací materiály pro žáky ani učitele, nevznikla ani nabídka dalšího vzdělávání pro učitele.“

Ministerstvo s NKÚ nesouhlasí. „Ve své zprávě zcela opomíjí roli obcí a měst, které jsou v českém školství nositeli zřizovatelských kompetencí, a měly by tak být primárními poskytovateli investic do ICT vybavení ve školách,“ sdělila mluvčí resortu Aneta Lednová. Podle ní se v rámci strategie podařila řada kroků.

Hrubě zavádějící

„Vznikl například rámec digitálních kompetencí pedagogů, byla vytvořena řada workshopů pro školní ICT koordinátory. Vznikly metodické kabinety pro učitele informatiky a síť krajských metodiků v této oblasti.

Z výše uvedených důvodů považujeme závěry zprávy NKÚ za hrubě zavádějící,“ podtrhuje Lednová.