V nemocnicích bylo podle posledních údajů na webu ministerstva zdravotnictví 7246 lidí s covidem, asi o dvě stě méně než předchozí den. Ve vážném stavu je 1108 z nich. Od březnového začátku epidemie odhalily testy v Česku 822 716 pozitivních případů koronaviru. Laboratoře od března dosud zpracovaly přes čtyři miliony PCR testů, konkrétně 4,042 milionu. V pátek jich bylo 37 149, pozitivních bylo kolem 35 procent z nich. Vedle toho laboratoře vyhodnotily v pátek i 25 978 antigenních testů, kterých tak od listopadu zpracovaly přes milion.

Do statistiky v pátek zároveň přibylo 88 zemřelých s potvrzeným onemocněním covid-19, v předchozí dny to bylo kolem 150 zemřelých s covidem.

Epidemie v Česku v tomto týdnu zesílila, v úterý a ve středu byly denní nárůsty nových případů rekordní, přesáhly 17 tisíc. Následně potvrzených případů mírně ubylo. V současnosti platí v zemi nejpřísnější opatření proti šíření covidu-19 a vzhledem k aktuální situaci vláda podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) zatím neuvažuje o jejich zmírnění. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek v pátek uvedl, že o tomto víkendu by se ale měla současná opatření projevit na počtech denních případů.

Vzhledem k aktuální situaci vláda zatím neuvažuje podle ministra zdravotnictví o zmírnění protiepidemických opatření. Jeho náměstek Vladimír Černý v pátek uvedl, že kapacity nemocnic, které se starají o pacienty s covidem-19, jsou téměř vyčerpané a možnosti jejich zvýšení jsou velmi omezené kvůli nedostatku personálu.

Tři tisíce nakažených seniorů denně

Každý den se teď v Česku objeví kolem 3000 lidí starších 65 let nově nakažených koronavirem. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška se nakazili pravděpodobně kolem Vánoc. Lidé nad 65 let mají podle Duška riziko až 32 procent, že budou mít těžký průběh covidu-19 a budou potřebovat hospitalizaci. Zlepšení očekává Dušek po 10. lednu, kdy by se měla začít projevovat přísnější protiepidemická opatření platná od 27. prosince. V nemocnicích se situace podle něj bude stabilizovat nejdříve 15. ledna.

Zjednodušené reprodukční číslo se v pátek ve srovnání se čtvrtkem mírně zvýšilo z 1,11 na 1,2. Vedle toho mírně vzrostl i průměr nakažených na 100 tisíc obyvatel za poslední dva týdny a čtrnáctidenní průměr nakažených mezi seniory. Naopak nižší byl podíl hospitalizovaných s covidem, u kterých se nákaza prokázala až v nemocnici. V pátek jich bylo 53,4 procenta, o den dřív téměř 54 procent.

Hodnotu indexu PES ministerstvo zdravotnictví od středy určuje podle pozměněné metodiky. Výpočet už nezohledňuje relativní pozitivitu testů na nový typ koronaviru, místo něj počítá právě s podílem hospitalizovaných nezachycených v komunitě za posledních 14 dní. Další tři sledovaná kritéria jsou zjednodušené reprodukční číslo, počet nově pozitivních za posledních 14 dní a počet nově pozitivních lidí ve věku od 65 let v posledních dvou týdnech.

Karanténou prošlo téměř 350 tisíc lidí

Do karantény kvůli koronavirové nákaze loni od března, kdy se nemoc covid-19 v ČR potvrdila, nastoupilo 344 468 lidí. Nejvíc z nich do ní šlo v říjnu, a to 119 224. Údaje o počtu karanténních e-neschopenek zveřejnilo ministerstvo práce. Česko patří k zemím s největšími přírůstky nakažených. Někteří ekonomové a odborníci na sociální problematiku upozorňují na to, že se lidé v poslední době nechtějí nechat testovat, aby případně nemuseli do izolace. Nakažení pak nehlásí své kontakty, aby je neposlali do karantény. Důvodem je podle expertů nízká nemocenská.

Od začátku tohoto týdne lidí, kteří musejí kvůli riziku šíření koronaviru zůstat doma, přibývá. Ve čtvrtek bylo v karanténě 32 600 osob, tedy zhruba stejně jako v polovině listopadu. Vůbec nejvíc osob mělo karanténu 30. října, a to téměř 54 800.

Při vrcholu první vlny nákazy před koncem března muselo doma zůstávat zhruba 22 400 lidí. Od té doby jich ubývalo. Počet se zvedal mírně vždy jen těsně po víkendu či volných dnech. V polovině června se pohyboval nad 1700, pak začal postupně zas stoupat. Nejvyšších březnových hodnot z jarní vlny dosáhlo Česko na konci první říjnové dekády, tedy týden po krajských volbách. Až po nich vláda nařídila omezující opatření. Rozvolnila je pak začátkem prosince a znovu zpřísnila po Vánocích. Přírůstky počtu nakažených jsou nyní rekordní.

Nejméně osob dostalo karanténní e-neschopenku v červnu, a to asi 3600. Poté měsíční počet rostl. V červenci překročil 6700 a v srpnu 10 tisíc. V září se dostal na 33 800 a v říjnu překročil 119 200. V listopadu se vydalo přes 68 400 karanténních e-neschopenek a v prosinci pak téměř 49 100. Na jaře bylo nejvíc lidí v karanténě hned v březnu, a to 36.000.

Pracovníkům v karanténě má zaměstnavatel platit 60 procent základu výdělku. Stát firmě případně z programu Antivirus uhradí 80 procent této náhrady s odvody do 39 tisíc korun. Nakažení nahlašují v průměru hygienikům jeden rizikový kontakt.

Podle výsledků průzkumného projektu Život během pandemie se v podzimní vlně setkávání omezila nejvíc začátkem listopadu, kdy člověk potkal týdně bez roušky v průměru 13 lidí. Od prvního prosincového týdne do 20. prosince to pak bylo průměrně 16 osob. Před svátky desetina respondentů uvedla, že v posledním měsíci byli bez roušky v kontaktu s nakaženým či sami cítili příznaky.

Podle sociologa Daniela Prokopa před Vánocemi dvě třetiny lidí, kteří se setkali s nakaženým, unikaly trasování. "Vláda řeší kapacitu krematorií, ale nebyla schopna zavést základní věc - motivaci k testování a sebeizolaci vyšším proplácením karantén," uvedl na twitteru Prokop. Také Centrum pro modelování biologických a společenských procesů BISOP za hlavní problém testování a trasování označuje malou ochotu lidí chodit na testy a nahlašovat kontakty.

Motivace k testování

Premiér Andrej Babiš (ANO) v polovině prosince řekl, že tři ministři dostali za úkol návrh změn nemocenské připravit. Dohodnout se měli ministryně práce a financí a ministr průmyslu. Šéfka resortu práce Jana Maláčová (ČSSD) pak ČTK řekla, že oslovila ještě ministra zdravotnictví. Uvedla, že její úřad navrhl dvě verze - buď vyšší nemocenskou, nebo zvláštní příspěvek.

"Ministerstvo práce připravilo seznam možností motivace zaměstnanců k testování na covid. Změna zákoníku práce i dávka například ze zdravotního pojištění nebyly ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem financí bohužel akceptovány," sdělila Maláčová. Podle ní resort zdravotnictví rozšiřuje antigenní testy a resort financí podporuje odpočet nákladů na hromadné firemní testování.

Karanténa se loni od září zkrátila ze 14 na deset dní. Od poloviny září ji hygienici už také nenařizují, pokud měli lidé i nakažený při delším setkání roušku či respirátor, nebo stáli od sebe víc než 1,5 metru. Následuje jen poučení, že je nutné sledovat příštích deset dnů svůj zdravotní stav a v případě příznaků se obrátit na lékaře. Do karantény nemusí ani ti, u nichž se v posledních třech měsících covid-19 už potvrdil.